EU naše zemědělství nechce zlikvidovat
Zpráva z bruselské pracovní cesty členů Rady ASZ ČR ve dnech 5.-8.12.2002
Šestnáct členů Rady ASZ ČR se den po demonstraci Agrární komory (které se ASZ ČR nezúčastnila ani ji nepodporovala) a odborů vydalo hledat pravdu o návrzích EU pro kandidátské země v oblasti zemědělství a seznámit se s organizační strukturou této nadnárodní úřednické instituce.
Dnes, kdy dostáváte do rukou výtisk Zemědělce, je již vše o podmínkách přistoupení známo.
My jsme však zažili dny nejistoty, spekulací i obav z taktiky vyjednávání jednotlivých delegací přímo v centru dění v Bruselu. Byly to poučné dny.

Zpráva z bruselské pracovní cesty členů Rady ASZ ČR ve dnech 5.-8.12.2002

Šestnáct členů Rady ASZ ČR se den po demonstraci Agrární komory (které se ASZ ČR nezúčastnila ani ji nepodporovala) a odborů vydalo hledat pravdu o návrzích EU pro kandidátské země v oblasti zemědělství a seznámit se s organizační strukturou této nadnárodní úřednické instituce.

Dnes, kdy dostáváte do rukou výtisk Zemědělce, je již vše o podmínkách přistoupení známo.

My jsme však zažili dny nejistoty, spekulací i obav z taktiky vyjednávání jednotlivých delegací přímo v centru dění v Bruselu. Byly to poučné dny.

Postupně jsme navštívili organizace: COPA-COGECA, Evropský parlament, Evropskou komisi a Českou misi. I přes určitou nervozitu a zaneprázdněnost představitelů jednotlivých organizací jsme byli všude přijati s velikým porozuměním jako zástupci známé, jasně identifikované organizace sdružující soukromé rodinné farmy. Tato forma hospodaření je celé západní Evropě daleko pochopitelnější než jiná uskupení provozující zemědělskou činnost u nás. Nicméně realita v našem zemědělském sektoru je taková jaká je a nedělá radost nám, ani evropským úředníkům. Museli jsme všude vysvětlovat, kdo že to a pod jakými hesly prošel ve středu 4.12.2002 ulicemi Prahy. Divili se, že demonstrace za podporu vládnímu vyjednávání poškozuje budovu ministerstva, byli smutní z obsahu projevu pana Hlaváčka pod sochou Svatého Václava i ze slov pronesených ve večerních zprávách ČT, kdy pan Hlaváček jednoznačně sdělil, že 30 procent zemědělských podniků letos končí. A já doufám, že bude mít pravdu. Že se bude jednat o podniky, které vede do záhuby on a které už měly skončit daleko dříve. Demagogické mše za výrobu, které pořádá při všech příležitostech, patřily do rétoriky budovatelů socialismu. Oblbováním nesplnitelnými sliby zaměstnancům i funkcionářům družstev vytváří skutečně podmínky pro jejich zánik.

Vraťme se však do Bruselu. Z jednání jasně vyplynula nutnost vytvoření společné reprezentace zástupců nevládních zemědělských organizací, aby byl slyšet hlas českého zemědělce. Protože jednání neskončila podepsáním dohod v Kodani. Až se staneme řádnými členy evropských struktur, budeme muset neustále obhajovat zájmy našeho zemědělství a spoluvytvářet evropskou zemědělskou politiku. Společná reprezentace však musí vzniknout jednáním a ne diktátem většího.

Generální sekretář organizace COPA-COGECA pan Volanen a pan Kellner nám vysvětlovali že „nejdete do nebe“, že je třeba „držet pohromadě“a „likvidovat negativní vztahy západ-východ“, že je třeba nezužovat problém zemědělství jen na výrobu, ale věnovat se zpeněžení, obchodu atd.

Po dopoledním programu jsme zasedli do „vysokých židlí“ jednací místnosti v Evropském parlamentu. Pan Armando Franjulien z Francie zahájil I. zasedání soukromých zemědělců z České republiky v Bruselu. Informoval nás o struktuře Parlamentu EU ve kterém pracuje 625 zaměstnanců. Ti jsou rozděleni do komisí a někteří pracují přímo v členských zemích unie po celé Evropě. Po chvíli se dostavil president zemědělské komise pan Joseph Daul, který se nám věnoval téměř dvě hodiny a odpovídal na všechny otázky přímo a nezatajoval žádná úskalí, která nás mohou potkat po vstupu do EU. Až nám bylo divné, do jakých detailů zemědělské činnosti viděl. Vše se vyjasnilo při jeho závěrečné větě: „Pánové, je 16.00 hodin, a já musím končit, protože mi volali z cukrovaru, že mi budou navážet řízky, tak musím jet domů“. Domů je do Francie, kde má 72 hektarovou farmu a se svoji rodinou ji provozuje. Tím si nás velice získal, protože nám dokázal, že bruselští úředníci nejsou jenom „cifršpióni“, ale i praktici.

Půl hodiny trval pěší přesun do jednoho ze sídel Evropské komise a DG AGRI. Odtud k nám přijíždí komisař Fischler. Nás se ujal Brit pan John Mc Clintock a pan Enrst Unger, expert na programy podporující rozvoj venkova. Rozvoj venkova je po přímých platbách a produkčních kvótách druhý pilíř vyjednávání s kandidátskými zeměmi. Detailně nás seznámili s nařízením Evropské komise 1257/99, podle kterého se aplikuje devět rámcových opatření financovaných z rozpočtu EU i státních rozpočtů. Toto nařízení bude závazné i pro kandidátské země a jejich vlády musí uvedená opatření zavést do dne vstupu do EU tj.1.5.2004. Jedná se např. o investicích do zemědělského podnikání, o podporu mladým farmářům, o podporu při předčasném odchodu do důchodu, o LFA oblastech, o zvýšení kvality produkce a marketinku, o podporu lesnictví, venkovských oblastí a dalších.

Pan John McClintock nám řekl něco z historie vzniku EU a jejího rozšiřování. Informoval nás o tom, jak po vstupu země do EU se tato musí vzdát části kontroly nad svým hospodářstvím a přesunout ji na nadnárodní úroveň, kde se rozhoduje o cenách produktů, o výši cla na dovozy, o normách bezpečnosti potravin atd. Dle jeho slov to však „není jen o cenách a produkci, je to také o míru v Evropě pro nás i naše vnuky i proto, že se ekonomiky jednotlivých zemí stávají na sobě závislými“. Kriticky se vyjádřil k dosavadní zemědělské politice EU jako nesmírně drahé, neliberální s velikou celní ochranou. Je zcela evidentní, že tato politika se musí reformovat. Při této besedě jsme pro její zajímavost zapomněli i na hlad, a tak jsme první den skončili v 19.30 hodin.

Druhý den jsme dopoledne navštívili Českou misi v Bruselu. Při setkání s panem ing. Blížkovským - vyslancem ČR v Evropské unii - jsme se dověděli, jak zde probíhala přístupová jednání ve všech 31 kapitolách. Jak nakonec tato jednání dopadla jsme se dozvěděli po Kodani. Pan ing. Kuna, který má na starosti veterinární a fytosanitární opatření, nám sdělil, že v EU je daleko více než u nás dávána do popředí otázka bezpečnosti potravin a krmiv. Do března 2003 bude existovat nový Veterinární zákon, který budeme muset implementovat i v nových pravomocích státní veterinární správy.

Tímto jsme ukončili jednání v orgánech Evropské unie a naše skvělá organizátorka Soňa Rulfová nám umožnila nahlédnout do kanceláře ASZ ČR, která byla slavnostně otevřena v minulém roce. Tuto kancelář v současné době nejvíce využívá náš oficiální zástupce ing.Michal Pospíšil. A protože tato kancelář je přímo v budově COPA COGECA vedle dalších kanceláří stávajících členů či kandidátů můžeme se zúčastňovat jednání jednotlivých komisí.

Odpoledne jsme navštívili dvě farmy. Že to byly rodinné farmy, nemusím asi zdůrazňovat. Jedna byla zaměřena na tržní produkci rostlinné výroby a chov ovcí, druhá na produkci objemných krmiv a mléka. Zásadním poznatkem bylo, že i přes existující - z našeho pohledu vysoké - přímé platby tito farmáři nehospodařili s vysokým ziskem, i když intenzita výroby byla značná. Ukázali nám, že struktura jejich výdajů je vyšší než u nás, a na to, aby důstojně žili, musí každá farma mít příjmy i z jiné činnosti. Na mléčné farmě z třetiny produkce vyráběli sýry a prodávali je ve vlastní prodejně, druhá farma prováděla zahradní a parkové práce ve městě.

Diskusemi nad vyslechnutými informacemi jsme strávili dlouhé hodiny, ale protože jsme všichni sedláci a farmaření živí nás i naše rodiny, musíme hledat způsoby, jak co nejvíce využít možnosti, které nám EU nabízí. Určitě nás nikdo neuvidí na nesmyslných demonstracích, protože jsme se přesvědčili, že EU naše zemědělství nechce zlikvidovat, ale že bude podporovat programy trvale udržitelného zemědělství a rozvoje venkova. A to je cesta kterou naše farmy vedeme od jejich vzniku.

Ing. J. Bačina