Už 26.8.2002 skupina poslanců porušila výše uvedenou dohodu a předložila sněmovně návrh novely výše uvedeného zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Formou tzv. Přílepku, s cílem vyhnout se nejen celému legislativnímu procesu ale především odborné i veřejné diskuzi. Tak byla schválena první novela zákona č. 320/2003Sb., o myslivosti,která zásadně změnila myslivost ku prospěchu myslivců.
Především novelou § 22 Jednání valné hromady odst.1 se první věta nahradila větou ,,Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně.“ Důsledkem novely se tak stalo, že v honitbách, kde se pravidelně každým rokem nekonají valné hromady, členové honebního společenstva nemají možnost nejen podílet se na vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě ale nemají přehled o finančním hospodaření honebního společenstva. Vše je pouze v režii myslivců. Výsledkem osmnáctiletého mysliveckého plánování bez účastí vlastníků honebních pozemků – členů honebního společenstva jsou téměř 4 krát vyšší stavy především divokých prasat ale i neúnosné stavy ostatní velké spárkaté zvěře. Vše provází neúnosné škody působené touto zvěří..
Změna § 26 Členství v honebním společenstvu odst.1 část věty za středníkem se nahradila textem ,,nabyvatel těchto pozemků se stává členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí. Původní znění bylo v tom smyslu, že nabyvatel pozemku musí písemně do 30 dnů oznámit honebnímu společenstvu, že trvá na členství. Členy honebního společenstva se tak stávají vlastníci honebních pozemků, kteří vůbec netuší, že se tak stali členy honebního společenstva a dle § 27 odst.1) tak ručí za závazky honebního společenstva.
Původní zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti do současnosti prošel různými novelami. Do poslední novely zákona o myslivosti,kterou připravilo MZe v roce 2020 jsme jako nevládní organizace zaslaly řadu připomínek a konkrétních pozměňovacích návrhů na základě praktických zkušeností s mysliveckým hospodařením v honitbách. Nejen se škodami, které působí přemnožená lesní zvěř i obtížné vymáhání škod ale i návrhy na zavedení účelné, smysluplné elektronické evidence škod.
Naše návrhy by vedly k odstranění diskriminace, důstojnému postavení vlastníků honebních po- zemků, jak nečlenů tak členů honebních společenstev vůči myslivcům. Máme zájem na tom, aby byl zákon o myslivosti v souladu s ústavním pořádkem ČR : Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod.
Na naše zaslané návrhy a připomínky změn novely zákona o myslivosti jsme od MZe obdrželi písemné vypořádání připomínek a následně jsme byli pozváni k ústnímu jednání na Mze. Bohužel s výsledkem jednání nemůžeme být spokojeni. Odpovědi byly velmi jednoduché: Neakceptováno; Nad rámec novely; Částečná akceptace; Předmět novely není otázka tvorby honitby a pod.
Uvádím několik příkladů navržených změn vlastníky honebních pozemků zaslaných na MZe.
1) §36. K vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě. Navrhujeme, aby o plánu mysliveckého hospodaření v honitbě rozhodoval stát – OSSM. Důvodem je téměř čtyřnásobný nárůst početních stavů divokých prasat od roku 2001. Myslivci měli vždy při tvorbě plánů vycházet z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnávacích a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledku sčítání zvěře,z e stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře atd. V honitbách kde se nekonají valné hromady HS, nemají členové možnost do tvorby plánu zasahovat. Vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbách tak bylo neodpovědné, pouze v režii myslivců.
2) § 55 Uplatnění nároků : A)Navrhovali jsme zásadní změnu v tom smyslu, aby měl uživatel honitby povinnost při uplatnění škody lesní zvěří na žádost poškozeného účastnit se společné kontroly poškozeného pozemku za účelem sepsání jednoduchého zápisu s uvedením čísla pozemku nebo bloku, druh zvěře který škodu způsobil i způsob poškození, druh a velikost poškození pozemku nebo plodiny a každou škodu elektronicky dokumentovat.
B) Požadovali jsme návrat k zapojení se k řešení škod zástupce orgánu státní správy myslivosti. Do roku 2001 to byly ,,Rozhodčí komise“. Zákon č 449/2001Sb.,o myslivosti
byla tato rozhodčí komise zrušena. Jsme tak jedinou zemí spolu se Slovenskem z pohledu sousedních států, kde se musí poškozený domáhat náhrady škody u soudu. Důsledkem jsou prakticky pro malé zemědělce škody lesní zvěří nevymahatelné. Náklady spojené se soudním řízením – náklady na vypracování posudku škod soudním znalcem, náklady spojené s vypracováním žaloby, poplatek soudu mnohokrát převyšuje škody samotné. Škody vlastníkům honebních pozemků vznikají několikrát během roku. To znamená podávat několik žalob za jediný rok. Ze zkušenosti víme, že soudy podané žaloby projednávají většinou ve lhůtě jednoho roku a více. Zrušení rozhodčích komisí jednoznačně přispělo k zásadní změně chování myslivců k poškozenému. Nemusí s poškozeným škody řešit. Výhodnější je pro ně řešení u soudu. Zrušením rozhodčích komisí tak orgán státní správy myslivosti nemá dostatečný přehled o mysliveckém hospodaření v problémových honitbách i škodách, které tam lesní zvěř působí.
3) §21 Valná hromada honebního společenstva. Odst.(1) Do působnosti valné hromady náleží: doplnit bod g) volba finanční a revizní komise. Honební společenstva hospodaří s čistým výtěžkem i státními dotacemi. Členové honebního společenstva dosud nemají přehled o řádném hospodaření s finančními prostředky ani zvěřinou.
4) §22 Jednání valné hromady. Požadovali jsme návrat k původnímu znění zákona č.441 odst.(1) Valnou hromadu svolává honební starosta nejméně jednou ročně do 1.dubna v místě katastru honitby.
5) § 53) Opatření k zábraně škod působených zvěří. Požadovali jsme doplnit paragraf o odstavec s uvedením, kdo a jakým způsobem bude hradit vlastníkovi náklady spojené s činěním opatření i jakým způsobem musí vlastník činěná opatření evidovat.
6) § 17 Obecné zásady tvorby honiteb. Odst.7 doplnit o další větu. Pokud se v honitbě 2 roky po sobě jdoucí řádně myslivecky nehospodaří - jsou neúnosné škody, v honitbě se chová zvěř pro kterou nejsou v honitbě podmínky, nekonají se řádně valné hromady a pod, může být uznána nová honitba o výměře minimálně 150 ha.
Další naše návrhy a připomínky k novele zákona o myslivosti jsou uvedeny v dokumentu ,, Vypo-řádání připomínek Mze“. Dokument také obsahuje návrhy a stanoviska k novele zákona všech osmi nevládních organizací ale i návrhy a připomínky ČMMJ. Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota má velmi přesný přehled o našich návrzích a připomínkách k novele mysliveckého zákona a tak nás velmi překvapuje jeho veřejné tvrzení o tom, jakou vedeme kampaň proti zvěři i útočíme na samotnou podstatu myslivosti. Místo pomluv by jako předseda ČMMJ mohl uvádět konkrétní příklady z uvedených návrhů. Svým jednáním tak nepřispívá ke vzájemné spolupráci vlastníků honebních pozemků s myslivci.
Za Spolek vlastníků honebních pozemků v ČR Mirek Hauzr
