Výzkumníci na kukuřičném odpadu experimentovali s procesem takzvané hydrotermální karbonizace. V jeho rámci je biologický materiál – v tomto případě kukuřičný odpad – vystaven horké stlačené vodě. Hydrotermální karbonizací se doposud vyrábělo z bioodpadu třeba hnědé uhlí, syntézní plyn či určité předstupně zemního oleje.

Zuhelnatělá kukuřice po tomto procesu vykázala až 98procentní efektivitu při čištění vody. Kukuřičné biouhlí mělo na rozdíl od pyrolýzou (třeba v milířích) vzniklého uhlí větší povrch, ale také větší póry k zachycování nečistot – hlavně pak vanilinu, známého těžko odstranitelného aromatického fenolu široce využívaného v potravinářství.

„Nalezení využitelnosti doposud ‚ekonomicky mrtvých‘ zdrojů, jako je například právě kukuřičný klas, je jedním z našich příspěvků v boji proti změně klimatu. Celý průmysl zpracovávání biomasy tímto objevem získal na hodnotě,“ uzavřela vedoucí výzkumu Kandis Leslie Abdul-Aziz.

Autor: Marek Schwarzmann

Zdroj: E15.cz