Logiku zákazu přitom zpochybňuje i stanovisko kolektivu autorů Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV), podle nichž patří hnojení močovinou před deštěm mezi nejefektivnější způsoby aplikace dusíkatých hnojiv s vysokým využitím dusíku rostlinami a bez nepříznivých vlivů na povrchovou strukturu půdy a diverzitu půdních organismů. „Připravovaný zákaz hnojení močovinou na povrch půdy příliš neřeší skutečné snížení emisí amoniaku, které jsou několikanásobně nižší, než po aplikaci digestátu nebo kejdy na povrch půdy,“ uvádí VÚRV. Proti chystanému zákazu vznesla již v září loňského roku v připomínkovém řízení k prováděcí vyhlášce zásadní odborné výhrady také Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), a to přímo v dopise ministru zemědělství M. Tomanovi. Zatím ale vše nasvědčuje tomu, že se argumenty hospodařících sedláků ani odborníků neberou v úvahu.
Zřejmě je to proto, že alternativami k aplikaci neupravené močoviny je močovina upravená a ledek, tedy látky, které je možné i nadále při hnojení bez problémů používat. Veřejnost by ale měla vědět, že jde o hnojiva, která vyrábí a na tuzemský trh dodává naprosto většinově společnost AGROFERT, a lze se tak oprávněně domnívat, že navržený způsob regulace vychází vstříc zájmům této společnosti a potažmo našeho premiéra. V tomto případě je pravděpodobně další z mnoha střetů zájmů maskován novelizací legislativy, což ale není zdaleka poprvé - ASZ ČR v této souvislosti připomíná například několikamiliardovou a stále platnou podporu výroby biopaliv.
V navržené změně zákona o hnojivech a prováděcích vyhláškách došlo také ke zvýšení limitních obsahů toxických kovů (olovo, arsen, chrom) v minerálních hnojivech a v popelu ze spalované biomasy, což je v rozporu s trendem postupné ekologizace zemědělství. Přes dlouhodobě požadovanou změnu (mimo jiné od ASZ ČR) v uvádění obsahu živin v hnojivech v prvcích (například P, K, S, Mg, Ca a další) mohou být vzhledem k intervencím výrobců hnojiv nadále uváděny nelogicky v oxidových formách (např. P2O5, K20, SO4 atd). To zkresluje (zvyšuje) skutečné obsahy živin v hnojivech ve prospěch jejich výrobců a zbytečně komplikuje zemědělcům evidenci a bilanci živin.
Zákaz používání neupravené močoviny je navíc další z řady opatření, která zvýší náklady na zemědělské hospodaření, zbytečně omezí výběr z možností při rozhodování každého zemědělce, co a jak nejvhodněji použít a ve svém důsledku tak snižují konkurenceschopnost celého sektoru. Paradoxně tak půjde o poškození mnohými politiky vzývané soběstačnosti naší země v produkci zemědělských surovin. Navrhované opatření je také v rozporu s veřejně deklarovanou podporou vyššího využívání statkových hnojiv a potřeby dodávat do půdy více organické hmoty, mimo jiné jako prevenci rizik eroze. Hnojení močovinou má navíc svá praktická i odborně zjištěná pozitiva ve srovnání s jinými dusíkatými hnojivy. ASZ ČR proto hodnotí navrhovanou regulaci jako ryze politické, populistické a pokrytecké řešení vyhovující individuálním lobbistickým zájmům.
ASZ ČR je samozřejmě známo, že existují i rizika plynoucí z nevhodné aplikace močoviny na zemědělské pozemky a že některé země od takové praxe ustoupily, nicméně je také nepřehlédnutelným faktem, že možné emise amoniaku po aplikaci močoviny na povrch půdy lze minimalizovat s využitím nového portálu Agrorisk.cz, kde jsou precizně zpracována (pro jednotlivé katastry a dle vývoje počasí) doporučení bezpečného hnojení močovinou při zanedbatelném riziku znečištění ovzduší a vod. Potenciální rizika nesprávné aplikace (nejen) močoviny přitom budou existovat vždy – pokud se ale bude při tvorbě zákonů a nařízení postupovat způsobem, podle kterého ústí jakékoli teoretické pochybení jednotlivce do plošné regulace celku, poroste byrokracie v naší zemi i nadále nad rámec byrokracie EU (což je mimochodem jedna z mála věcí, která jde České republice dlouhodobě „skvěle“) a od podnikání v zemědělství bude odrazovat zájemce, které obor potřebuje pro svůj další rozvoj a potřebnou generační obměnu. Je přitom nabíledni, že zatímco riziko chyby lidského faktoru nikdy předem vyloučit nelze, vyloučit riziko střetu zájmů je mnohem jednoduší. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se k těmto závažným skutečnostem postaví ve finále ve sněmovně konkrétní zákonodárci a zda raději budou dál poplatní zájmům premiéra, čímž by ale současně hodili přes palubu produkční zemědělce.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR, 6. 5. 2021
Články VÚRV o hnojení močovinou:
Hnojení močovinou_ článek_VÚRV_Selská revue.pdf
Hnojení močovinou_ článek_VÚRV_Zemědělec.pdf
