Dvě stě let starý Kunclův mlýn obklopují louky a lesy. Místo si oblíbili filmaři i milovníci přírody. Pro návštěvníky je zážitkem obchůzka farmy i bydlení ve mlýně. Když nahlédnou do kovárny, možná tam zahlédnou Petra Kuncla, jak v kožené kovářské zástěře přisypává uhlí do výhně.

Kovárna má neopakovatelnou atmosféru. Z výhně vyletují jiskry a je tam neuvěřitelné horko. „To kovářský řemeslo je hodně starý a tím, že se tradičně pořád používá kovářské uhlí, tak je to tady cítit sírou a kouřem. Proto se tomu také říká černé řemeslo,“ rozhlíží se Petr Kuncl po rozhlehlé dílně. Stěny lemují vyrovnané řady kovářského nářadí a nechybí ani buchar.

Petr Kuncl se věnuje hlavně farmaření. Na farmě má 120 kusů skotu i koně. Kovařině se věnuje především v zimě, když není na farmě tolik práce. Jeho kované mříže a brány můžete vidět na mnoha místech Středočeského kraje. Před časem ukoval barokní bránu pro kostel v Kamýku nad Vltavou a další mříže zdobí i kostel ve Svatém Janu u Sedlčan.

Autorka: Barbora Kvapilová

Zdroj: Český rozhlas