"Chci to dotáhnout až do konce. Bydlím tady už 30 let a tohle je zemědělská oblast. Pokud je můj soused citlivý na zvuky, tak si má přestěhovat postel nebo si dát špunty do uší," říká farmářka z vesnice Abtweiler z německé spolkové země Porýní-Falc. Spor bude projednávat soud ve spádovém městě Bad Sobernheim.

Jádrem rozepře je kohout a jeho časně ranní kokrhání. Soused žádal, aby ho Pfeiferová-Rockenfellerová na noc zavírala do zvukotěsné místnosti, ta to ale odmítá. Pro kohouta by podle ní mohl být pobyt v místnosti nezdravý kvůli riziku přehřátí organismu. Spor prý nehodlá vzdát i kvůli tomu, že kdyby zvuky nevydával kohout, mohl by si soused stěžovat třeba na ržání koní nebo bečení ovcí.

Farmářka na svůj pozemek pozvala televizní štáb a nechala změřit hlasitost kokrhání kohouta. Měření ukázala u hranice pozemků hlasitost asi 70 decibelů, což je o něco tišší zvuk, než vydává vysavač.

Pfeiferová-Rockenfellerová dokonce plánuje bojovat za zákon o ochraně zvuků venkova po vzoru Francie. Francouzský parlament takový zákon schválil letos v lednu, a to na základě několika soudních sporů z minulých let, které vedli rekreanti či přistěhovalci z měst s původními obyvateli francouzského venkova.

Asi nejvíce pozornosti se dostalo kauze kohouta Maurice. Ranní kokrhání hřebenáče z francouzského ostrova Oléron rušilo pár penzistů při pobytu na jejich venkovském sídle. Obrátili se proto na soud. Ten však předloni rozhodl, že Maurice smí dál kokrhat.

Podobné rozepře zažilo i Německo. V roce 2019 například po pěti letech skončil spor bavorské farmářky s obyvatelem městečka Holzkirchen, který si stěžoval na příliš hlučné zvonce jejích krav. Soud jeho stížnost nakonec zamítl.

Zdroj: ČTK