Ne, že by bych zde chtěla zlehčovat problematiku ochrany půdy, erozí, znečištění, ale je potřeba definovat další požadavky, když podmínky pro zacházení s půdou nastavuje velmi podrobně také systém cross-compliance a Nitrátová směrnice, díky kterým jsou měřítka na ochranu půdy v EU nejpřísnější na světě?

Přijetí návrhu evropského rámce by pro členské státy v praxi znamenalo do pěti let vytipovat rizikové oblasti ohrožené erozí, úbytkem organické hmoty, utužením, zasolením a sesuvy a do sedmi let vypracovat program opatření, včetně cílů omezení rizik, opatření k dosažení těchto cílů, časového plánu a finančního zabezpečení.

Pro omezení zněčištění by v každé zemi byl vypracován inventář lokalit, kde se prováděla nebo provádí nějaká potenciálně znečišťující činnost, změřena koncentrace nebezpečných látek v těchto lokalitách a zajištěna sanace. Skutečnost, že je lokalita zanesena v itineráři by byla následně zohledňována například při jejím prodeji. Aby byrokracie nebylo málo, musela by navíc každá země zpracovávat vlivy legislativy na ochranu půdy.

O novém nařízení by měl Evropský parlament hlasovat během příštího týdne. Copa/Cogeca k němu nyní zaujala zcela jasné stanovisko: nařízení je zcela zbytečné, nezlepší ochranu půdy v EU, ale jen vyvolá další nárůst byrokratických požadavků na zemědělce. Mezi konkrétní připomínky patří také upozornění na fakt, že není stanovena povinnost státu kompenzovat soukromému vlastníku půdy náklady na její ochranu.

Ing. Veronika Kutilová