Příkladem je dvouhodinové video promítané tento týden europoslancům, v němž ochránci zvířat emotivně ukazují laboratorní zvířata, na nichž se zkouší kosmetické přípravky a přípravky, které nemají nic společného s farmacií a zkoušením léčebných účinků. Na místě je tak třeba připomenout, že v ČR je testování kosmetických přípravků na zvířatech zakázáno již od 1. 3. 2004, tedy ještě z doby před vstupem do EU, v samotné EU je pak testování kosmetiky na zvířatech zakázáno Nařízením EU č. 1223/2009, o kosmetických přípravcích, tedy již dlouhých dvanáct let. Otázka tak zní, kde a kdy bylo video natočeno a čemu má sloužit, když legislativně je problém vyřešen. Bohužel je však třeba konstatovat, že obdobných podkladů útočících na city europoslanců by se našla celá řada – a podle toho taky některá rozhodnutí vypadají.

Zpět ale do naší země, a protože o peníze jde vždy až v první řadě, podnikatele v zemědělství nejspíš potěší první nástřel rozpočtu Ministerstva zemědělství (MZe) na příští rok, který by měl být oproti letošnímu o 3,1 miliardy korun vyšší a celkově by tak měl mít resort k dispozici 58,5 miliardy korun. Jásot ale může být předčasný, neboť uvedená cifra se ještě může měnit, a to oběma směry zvláště, když bude konečnou podobu rozpočtu na příští rok s velkou pravděpodobností finalizovat jiná, než současná vládní garnitura. To jiná jistota je mnohem pravděpodobnější. Podle MZe se letos po roční odmlce, byť za specifických hygienických podmínek, uskuteční jinak tradiční agrosalon Země živitelka na Výstavišti Budějovice, a to v tradičním termínu, od 26. do 31. srpna.

V poslední době hojně diskutovaný Národní plán obnovy získal další, pro venkov docela důležitý finanční impulz v podobě částky ve výši 3 miliard korun na regeneraci a rekultivaci brownfieldů. Zajímat by se o něj měli i zemědělci, zvláště ti, kterým záleží na prostředí, v němž podnikají, například ti z rodinných farem. Stejně tak by se ale měli zajímat o využití částky 2,49 miliardy korun na podporu projektové přípravy zelených, digitálních, modrých inovativních, SMART a integrovaných strategických investic. Do třetice by se pak měli podnikatelé v zemědělství zajímat o nové vědecko-výzkumné poznatky tuzemských univerzit, ať již je to Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) nebo Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Obě instituce představily v posledních několika dnech a týdnech řadu výsledků využitelných právě v zemědělství, například takzvané „bioenergetické nápoje“ pro rostliny, jejichž aplikace podporuje zadržování vody a omezuje míru výparu vody z půdy (MENDELU), nebo technologii výroby přírodních pesticidů umožňující náhradu syntetických pesticidů a prodlužující životnost a tedy i účinnost přírodních pesticidů (ČZU). Nejen v těchto případech jde ale samozřejmě o přenos výsledků výzkumů do praxe a tedy nalezení příslušného výrobce příslušných látek. Čím dřív se toho někdo ujme, tím (nejen pro zemědělství) lépe. I tak bude ve světle připravovaných regulací na půdě EU pro hospodáře (doufejme, že z pohledu životního prostředí tomu bude naopak) hůře.

Petr Havel