Vážené dámy a vážení pánové,
Předem chci poděkovat za pozvání, protože je to poprvé, kdy Asociace soukromého zemědělství ČR byla oficiálně pozvána na tuto konferenci Ministerstvem zemědělství.
Proto mě nejprve dovolte říci pár slov a zemědělcích, které sice není mnoho slyšet, ale kteří o to více pracují , perou se nejen s trhem, ale velmi často i s nepřízní politického klimatu po roce 1989 a jsou sdruženi Asociací soukromého zemědělství.
Asociace soukromého zemědělství je stavovskou organizací rodinných farem. Sdružuje v současnosti kolem 2000 členů ve svých 36 regionálních organizacích po celé republice.
Tito zemědělci,na svých farmách , které obnovili po dlouhé době totality a snaze o celkovou jejich likvidaci, žijí, bydlí, vychovávají své nástupce a tím navazují na přetrhanou kontinuitu v době vlády komunistů.
Snaží se nejen obnovit svůj statek, který mnohdy tvořil dominantu vesnice, ale také po překonání svých existenčních potíží, se zapojují do věcí veřejných jako zastupitelé obcí nebo starostové. Snaží se předat hospodářství mladé generaci a tím zajistit další rozvoj a pokračování rodinných a rodových statků. Tak navazují na tradici selského stavu.
Velká část veřejnosti má o těchto hospodářstvích velmi zkreslené představy. Jen málokdo si uvědomuje, že podle údajů VÚZE jsou rodinné farmy dlouhodobě v černých číslech, že v mnoha případech hospodaří s tou nejmodernější technikou a že dosahují produktivity práce s průměrem 1 člověk na 100ha.
Jen málokdo si uvědomuje, že restituované statky mají za sebou pouze sedmnáctiletou historii po obnovení vlastnictví k rodinným sídlům a mnoho z nich navíc ještě bojuje o navrácení části majetku.
To co je pro všechny rodinné farmy společné je, že žijí ve své vesnici, podnikají v ní a jsou tak přímo existenčně závislí nejen na zemědělství, ale i na celkovém rozvoji venkova.
Žijí na své vesnici proto, že si tento způsob života dobrovolně vybrali, proto, že jim zaručuje svobodu v rozhodování o svém osudu.
Vážené dámy, vážení pánové,
Konference o venkovu je již několikátá ve své řadě. Na této konferenci jistě zazní mnoho různých pohledů na venkov, jeho problémy.
Pravidelnou součástí těchto diskusí je nejen politika státu, ale pro venkov i důležitá tzv. Společná zemědělská politika Evropské Unie.
Společným jmenovatel těchto politik jsou finanční prostředky-dotace.To jsou, ale již jen nástroje k dosažení nějakých cílů.
Již, ale daleko méně, se diskutuje nad tím, co jsou skutečné cíle rozvoje venkova, jaká je současná pozice zemědělského a nezemědělského podnikání na venkově, kde jsou příčiny ve ztrátě hodnoty krajiny, co jsou strategické cíle, důležité pro společnost. Cíle které může právě zajistit jen venkov.
Program LEADER, který je po tříletém experimentálním období spouštěn v ČR ve stejném rozměru jako v ostatních státech EU, tuto diskusi v malém měřítku s přímým dopadem do financování však umožňuje.
Je však důležité, aby tento program byl správně pochopen, aby nebyl ukraden byrokraty a aby se z tohoto programu opravdu stal program pro venkov jako celek.
Zkratka LEADER vznikla z počátečních slov v angličtině, které znamenají v českém překladu „propojení akcí pro rozvoj ekonomiky venkova“. Je třeba důsledně dbát na to, aby k naplnění tohoto cíle skutečně docházelo.
Děkuji Vám za pozornost!!!
