Je to ovšem zároveň i zájem pěstitelů, neboť řada chemických látek likviduje v půdě, ale i ve vodě organismy, které přispívají ke kvalitě půdy, snižují riziko eroze a zvyšují biodiverzitu, což je žádoucí mimo jiné i při opylování rostlin. Pokles spotřeby POR je navíc nutností za situace, kdy samo Ministerstvo zemědělství deklarovalo navýšení ploch ekologického zemědělství v naší zemi v příštím programovém období na (zatím) 22 procent, a je zřejmé, že na takových plochách nebude možné řadu konvenčních POR používat.
Pokles používání POR je tedy nevyhnutelný - nebo spíše řekněme očekávatelný proces. Smysluplně však může probíhat pouze tehdy, pokud paralelně s ním budou minimálně stejnou rychlostí běžet procesy vývoje alternativních bio přípravků, rozšíření jejich nabídky a zvýšení jejich účinnosti, protože teprve takto jde o ekonomicky reálné řešení, které konvenčně hospodařící sedláci mohou většinově přijmout. Jenže v tom jsou (nejen) v naší zemi stále značné rezervy, i když aktivity výzkumu, a to i aplikovaného výzkumu, rostou, například na našich zemědělských univerzitách, ale i v komerční sféře. Je tedy třeba dál masivněji investovat do oblasti vědy a výzkumu právě v této oblasti, která je pro zajištění konkurenceschopnosti tuzemského zemědělství velmi důležitá.
Je ale také třeba tento pokles spotřeby POR intenzivně komunikovat k nezemědělské veřejnosti, která má stále v povědomí ne vždy zcela pravdivou tezi o negativní roli zemědělství v krajině. Zdaleka to nejsou jen zemědělci, kteří se na zatížení životního prostředí chemickými látkami podílejí, jak ukázala například (a nejen) navíc stále nedořešená kauza kontaminace Bečvy v loňském roce. Skutečnost, že spotřeba POR u nás dlouhodobě klesá, proto může navíc přispět ke zlepšení celkového vnímání zemědělství v ČR, což je důležité mimo jiné i pro preferenci tuzemské zemědělské a potravinářské produkce ze strany spotřebitelů.
Cílené a rozumné omezování spotřeby POR je tedy možné. Nejdůležitější je tady ale fakt, že tuto snahu používat „chemii“ zpravidla v minimálním možném, ale ještě účinném množství ve své podnikatelské praxi mnozí sedláci z rodinných farem již sami provádějí, a to nejen z důvodů nutné efektivnosti vynaložených nákladů, ale obecně jako zcela přirozený přístup ke svému okolí, ve kterém nejen podnikají, ale právě se svými rodinami i žijí.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR
