Obhájci této podmínky zdůvodňují zavedení povinnosti odklonem od používání rodných čísel pro ztotožnění osoby chovatele vůči základním registrům, a že v tom lze shledat zjednodušení předchozího formuláře, kdy místo rodného čísla, jména a příjmení a kompletní adresy trvalého pobytu si nově systém „vystačí“ pouze s číslem občanského průkazu, protože se nemusí opisovat jiná data a vnášet další možné chyby při přepisu, které pochopitelně jdou na vrub původního chovatele, tj. prodejce.
Jistě to zní na první pohled příjemně, že bude něco jednodušší, ale opak je pravdou. Toto opatření totiž omezuje nabídku spotřebitelům a může způsobit škodu části chovatelů. Jednak totiž zcela znemožňuje prodej ovcí a koz zákazníkovi, který nemá občanský průkaz, tedy diskriminuje cizince s trvalým pobytem v České republice, kteří jsou přitom velmi významnými odběrateli těchto druhů zvířat. Dále se tato podmínka týká pouze chovatelů, kteří vedou evidenci svých zvířat na Portálu farmáře, protože hlášení odsunu na dočasné hospodářství zasílané jinými způsoby budou nadále přijímána a zpracovávána.
K této změně navíc došlo k poslednímu dubnu letošního roku, kdy jen osm dní předtím byla uveřejněna na webových stránkách ČMSCH, a.s. informace určená chovatelům o tom, že odsun na dočasné hospodářství bude možný pouze pro fyzické osoby s platným občanským průkazem. Odkaz na skoro dva roky platnou novelu plemenářské vyhlášky uvedenou pod č. 174/2019 Sb. neobstojí, protože tento prováděcí předpis nic o občanském průkazu a povinnosti jeho evidence nehovoří a nelze si tudíž o něj svévolně rozšířit požadovaný formulář.
Číslo občanského průkazu není identifikační údaj chovatele a v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů č. 2016/679, které je platné v celé EU, lze osobní údaje fyzických osob zpracovávat pouze podle pravidel daných uvedeným nařízením EU, podle kterých je možné zpracovávat pouze údaje k plnění smlouvy nebo zákonné povinnosti a pouze takové minimální údaje, kterou jsou opravdu nezbytné. V plemenářském zákoně není oprávnění získávat osobní údaje chovatelů zakotveno a vyhláška č. 136/2004 Sb. vzhledem ke své podzákonné povaze takové oprávnění ani stanovit nemůže. Proto je jediným možným účelem ke zpracování osobních údajů smlouva s chovatelem, kdy mohou být vyžadovány a zpracovávány pouze základní identifikační údaje chovatele, kterými jsou jméno, příjmení, datum narození a bydliště. Údaje jako je rodné číslo, číslo občanského průkazu nebo pasu nelze zpracovávat bez souhlasu a je otázkou, proč by chovatel vůbec měl podstupovat rizika sběru či uchovávání těchto citlivých údajů. Chovatelé ovcí a koz tudíž požadují, aby přesun zvířat k zákazníkovi bylo možné uskutečnit i bez vytěžování čísel občanských průkazů a patří se jej jednoznačně zrušit.
Soubor těchto různých vzájemně provázaných „drobných“ nesouladů v legislativě spojených s různými výklady ve snaze ještě cosi vylepšit, pak vytváří drtivé právní soukolí, ve kterém podnikatel, živící se konkrétní prací a ne sbírkou zákonů, jako jejich adresát bohužel vždy bez milosti uvázne.
Funkční cesta ale existuje - je jím naopak uvolňování podobných požadavků a využívání obecné odpovědnosti za způsobený problém nebo případnou škodu, ale na to je třeba zajistit vymahatelnost práva, nikoli metoda alibistického navyšování a tudíž znepřehledňování podnikatelského právního prostředí. Dočkáme se jí někdy?
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR
