1. Zbytečné uvádění šarží chemických přípravků v evidenci jejich použití, protože to činí zápis neúměrně složitým a navíc jsou šarže uvedeny na dodacích listech a fakturách. V této věci se nestalo zatím nic, a jak čas běží, do příští sezóny se ani nestane.
2. Problém ochrany včel:

• Trvá povinnost projednat ošetření plodin s majiteli včelstev v okruhu 5km bez ohledu na rozsah ošetřované plochy. Desetihektarové pole ve vzdálenosti 5 km zasahuje pouze 1,1% obvodu pětikilometrového kruhu a zabírá pouhých 0,12% jeho plochy, jednohektarová chmelnice zabírá 0,32% obvodu a 0,012% plochy.

• Obecní úřad má stále na poskytnutí informací o včelstvu (i kočovném) lhůtu 30 dnů. To už bude zásah proti škůdci zbytečný, proti včelám může být nechtěně naopak100%.

• Stále není určeno, kdo zaplatí škodu v případě, že OÚ neposkytne informace o včelařích nebo tito odmítnou o ošetření jednat.

• Nevím proč, ale na mou výzvu předvést proveditelnost tak jednoduchého zákona v praxi se žádný úředník nepřihlásil. Asi mají moc práce.

• Suma sumárum: nic se nezměnilo.

3 Zelená nafta: Není zásluhou úředníků ministerstva, ale paradoxně byrokratů z Bruselu, že se výkaznictví od Nového roku zásadně změní. O to, že neodpadne, se už postará uložením záznamní povinnosti Celní správa, tím jsem si celkem jist. O tom, že by zemědělci s pozemky ve více okresech mohli dostat potvrzení pro nárok na vratku daně na jedné agentuře, se, pokud vím, také dosud nejen nerozhodlo, ale ani nejednalo. Nadále tedy potrvá ten krásný úřednický systém „my sedíme, vy běháte“. Takže výsledek: nic.

Vaši podřízení však, pane ministře, nespali. Místo zjednodušení nám připravili další lahůdky. Posuďte sám:

Ø Podpora pojištění plodin - dotace z PGRLF zbytněla od loňského roku v úžasný byrokratický fascikl o desítkách listů. Na dotaz po důvodech takového papírového šílenství se pracovníci PGRLF neobtěžovali odpovědět, zřejmě jim to připadá normální.

Ø V připravované novele zákona o hnojivech je navrženo zkrácení lhůty pro zápis použití hnojiva do evidence na 24 hodin, mimo další povinnosti pro zemědělce. Je zajímavé, že stejný předpis určuje termíny pro práci úředníků nikoli kategorií hodin, ba ani dnů a týdnů, ale měsíců. Zdá se, že zpupnost úřednictva je nekonečná.

Ø Takzvaná Pravidla správné zemědělské praxe jsou v drtivé většině zpracována pro velkopodniky socialistického typu. Je skutečně úsměvné si přečíst o tom, že sám sobě podepíši převzetí sklizené zrniny od kombajnu k dopravě a pak ještě jednou při uložení na sklad. Úsměvné jen do té doby, než jsem povinen dodržování takových nesmyslů potvrdit na papír s vlastnoručním podpisem a odeslat. O náročné školící práci pracovníků ministerstva směrem k odborné veřejnosti svědčí například tato objevná věta ze správné praxe krmivářských podniků: “Systém distribuce krmiva v hospodářství musí zajišťovat, aby bylo správné krmivo odesláno do správného místa určení“. Jak se bránit proti lidské blbosti by nám tento autor-génius laskavě neporadil?

Ø Do konce roku má provozovatel krmivářského podniku povinnost vydat prohlášení, že plní požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 183/2005. Neměli bychom podobná prohlášení zavést i u produktů pro lidskou výživu? Tak nějak mi lidé připadají důležitější, než zvířata. Mohli bychom také prohlašovat, že dodržujeme nitrátovou směrnici, že platíme daně a třeba že si, jak nás maminka učila, po použití záchodu myjeme ruce. Chce to jen trochu odvahy.

Ministerstvo zemědělství chrlí zákony, nařízení, vyhlášky a další papíry jako na běžícím pásu. O jejich důsledcích, a také možnosti jejich zavedení do praxe má jen velmi mlhavou představu. Neexistuje totiž úředník, který by, stejně jako drobný zemědělec, byl nucen všechny ty předpisy nejen znát, ale také podle nich zpracovávat materiály pro (třeba fiktivní) podnik. Při požadavcích, kladených dnes na zemědělce, berou úředníci jako samozřejmé, že každý umí pracovat s počítačem a má připojení na internet. Že si nainstaluje programy a polovinu evidence za něj udělá počítač. Jenže tak to není. Je zde poměrně velká část podnikatelů, kteří s počítačem nepracují. Ti očekávají, že ministerstvo zemědělství (se svými agenturami v každém okrese) je bude pravidelně, včas, srozumitelně a dostatečně informovat o všem důležitém. Bohužel, mají smůlu. Ministerští úředníci (včetně úředníků ministerstvem řízených organizací) žijí v jakémsi paralelním světě nesrozumitelných brožurek a počet skutečně platných akcí k vysvětlení zásadních témat je takřka nulový. Aby také ne, když v rámci semináře o CZ-PRES na Mze vyčerpal pan náměstek Kozák téma zemědělského poradenského systému třemi slovy: „chtěl bych ho“. Na to mi nezbývá, než se Vás, pane ministře zeptat: Co ten člověk na ministerstvu celé roky dělá?

Závěrem Vás chci požádat, abyste přece jen přehodnotil svůj postoj k odstraňování byrokracie, a od systému řešení „ad hoc“, který, jak vidíte, nemá výsledky, přešel k systematické likvidaci nesmyslných blábolů a zřídil k tomu účelu již dříve diskutovanou skupinu. Děkuji Vám za pozornost.

Ing. Jiří Kejkrt, předseda ASZ Mělník , člen předsednictva ASZ ČR