Dámy a pánové, vy všichni, pro něž je svoboda jednou z nejdůležitějších životních hodnot,

dovolte mi, abych i já toto shromáždění pozdravil jménem jednoho z pořadatelů, jménem Asociace soukromého zemědělství České republiky.

Jménem organizace, která sdružuje několik tisíc českých sedláků. Většinou potomků těch sedláků, které se rozhodla komunistická zločinecká partaj - po vzoru svých sovětských učitelů, zcela zlikvidovat a vyhnat z jejich gruntů a půdy, které po generace obhospodařovali a předávali svým potomkům.

Čeští sedláci a jejich dorost organizovaný v Selských jízdách byl první kolektivní obětí, na kterou již v červenci roku 1947 ve východočeských Nechanicích dopadla ozbrojená pěst dělnické třídy v podobě Noskových Sborů národní bezpečnosti. Kdy setkání mladých sedláků stejně věkově staří, ale služebně noví, horliví a uvědomělí členové SNB pomocí samopalů a zatýkání potlačili a rozehnali.

Čeští svobodní sedláci byli jednou z prvních skupin obyvatel, na které komunistická moc vyzkoušela všechny své odporné triky a úskoky. Od lhaní Klementa Gottwalda, že v Československu žádná kolektivizace nebude, přes vyhánění z po staletí budovaných a vlastněných statků a obhospodařované půdy, až po zavírání do komunistických koncentráků včetně poprav těch nejodbojnějších - jako byl třeba sedlák Jan Broj.

A zřejmě ne náhodou byl prakticky do roka od komunistického puče, jehož neblahé výročí si dnes a tady připomínáme, 23. února 1949 přijat zákon o zakládání Jednotných zemědělských družstev a odstartován tak devastační proces českého venkova, který neměl v novodobé historii naší země obdoby.

Ale přes to, že komunisté dělali vše možné i nemožné, aby slovo sedlák vymizelo z pamětí nových generací a pokud by tam nějaké relikty tohoto slova snad zůstaly, tak pak pouze jako symbol lidské špatnosti, stal se pro potomky českých sedláků rok 1989 začátkem obrody jejich zničeného stavu. Přesto, že lidé jako současný prezident Miloš Zeman, premiér v demisi Andrej Babiš, nebo věčný symbol bolševických nomenklatur senátor Jan Veleba tomuto, pro český venkov tak důležitému, návratu nikdy nepřáli.

A tak navzdory těmto lidem a jim podobným hospodaří dnes na českém venkově tisíce nových hospodářů, již ve druhé i třetí generaci od devadesátých let, kteří rozhodně nejsou těmi, kdo chtějí pokusům o zpochybňování našeho polistopadového demokratického vývoje, změně politického kurzu na Východ, nebo koketování s opuštěním Evropské unie jenom nečinně přihlížet. A rozhodně nejsou neúspěšnou řvoucí skupinou, jak s oblibou své oponenty známkuje prezident Zeman. Oni jsou vesměs velice úspěšní už jenom tím, že své statky, které dnes mohou směle konkurovat německým či francouzským farmám, zvedly z ruin a rozvalin. Z rozvalin, jak jim je komunističtí kolektivizátoři po 40 letech svého „hospodaření“ zanechali. Naopak - pro každého slušného politika musí být čest těmto lidem, českým sedlákům a jejich rodinám, vzdát hold. Budoucí osud, existence i prosperita našich sedláků je plně spojena s udržením naší svobody.

Děkuji vám za pozornost.

Ing. Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR

Videozáznam z vystoupení předsedy ASZ ČR Josefa Stehlíka: