Sedmá generace hlásí nástup
Jejich děti - Vlastík (21), Ondra (20), Vítek (18), Jituška (15), Anička (13) a Štěpánka (3) jsou již sedmou generací tohoto rodu, která na mezibořském statku přikládá své ruce k dílu.
Než přišla kolektivizace, sedlačili tu prarodiče současného hospodáře, a to na 19 hektarech orné půdy a třech ha lesa. O restituce žádal jejich syn Josef, jehož velkým pomocníkem se mimo manželky hned zkraje stal právě Vlastimil. Kromě hospodaření se v tu dobu rozhodl i pro studium na tehdejší Vysoké škole zemědělské v Brně, kterou úspěšně dokončil v roce 1998. Rodina se nejprve věnovala klasicky chovu několika mléčných krav v původní stáji a rostlinné výrobě na necelých 50 hektarech okolních pozemků.
Základy úspěšného chovu
„Další směřování našeho hospodaření výrazně ovlivnil fakt, že jsem se zúčastnil několika seminářů s průkopníky chovu masného skotu u nás - Janem Štráfeldou, Josefem Dufkou a Františkem Skořepou, kteří mě vyloženě nadchli. Došlo mi, že do našich přírodních podmínek s nadmořskou výškou 480 metrů a pastvinami přímo navazujícími na statek by mohlo jít přímo o ideální cestu,“ vzpomíná Vlastimil Hatlák.
Dnes tolik úspěšný chov plemene charolais na statku v Meziboří byl založen roku 1993 importem sedmi patnáctiměsíčních jalovic ze země původu tohoto plemene - Francie, o rok později proběhlo jejich připuštění inseminací. „Stát tehdy podporoval nákup plemenného materiálu za účelem rozšíření chovu masného skotu u nás, úhrada poloviny nákupní ceny jalovic nám tak velmi pomohla,“ pochvaluje si farmář.
Období těžkého spaní
Postupné rozšiřování chovu s sebou přineslo nutnost řešit ustájovací kapacitu, zamyslet se nad celkovou modernizací původního hospodářství a možnostmi dalšího pronájmu a nákupu půdy. Pro Vlastimila Hatláka a jeho ženu Jitku tak nastalo období těžkého spaní. „Rozhodnout se pro stavbu zimoviště o celkové investici více než čtyř milionů korun s dotací z Operačního programu Zemědělství, která pokryla sotva šestinu nákladů, nebylo snadné. Uvědomovali jsme si ale, že jinak se z místa nehneme,“ shodují se manželé.
Risk je zisk
V roce 2007 proběhla nejen kolaudace této prostorné haly, která je dodnes dominantou celého hospodářství, ale také přístřešku pro odstav plemenného skotu. Následovala stavba krytého hnojiště a zpevnění ploch v celém areálu.
Podařilo se navýšit také výměru obhospodařované půdy až na současných 139 hektarů, z nichž 80 je vlastních, a čtyři hektary lesa. Necelých 60 ha zaujímá orná půda, na níž Hatlákovi pěstují obilniny, pícniny, lupinu a na tříhektarové výměře také brambory. Ty jsou prodávány jak přímo ze dvora, tak i dodávány do jídelen, domovů důchodců či blízkého rekreačního střediska, velkou výhodou je vlastní bramborárna. Zbylých 80 hektarů zaujímají trvalé travní porosty.
Jak řešit sucho?
„Do budoucna zvažujeme zařadit do osevního postupu i kukuřici, poslední dva suché roky nás totiž velmi potrápily. Druhé nebo dokonce třetí seče se takřka nekonaly, z běžných šesti set balíků sena jsme se třeba v loňském roce propadli na 163,“ informuje hospodář a dodává: „Velmi spokojeni jsme ale například s lupinou, pěstovanou jako doplněk bílkoviny do krmné dávky pro býky hlavně za účelem dosažení lepší výšky.“
Ke krmným účelům je koneckonců určena, až na zhruba 40 % obilnin, většina rostlinné produkce. Hlavním cílem chovu skotu plemene charolais na mezibořském statku je produkce chovných jalovic a plemenných býků. Základní stádo aktuálně tvoří 40 matek a 20 jalovic, je realizován domácí odchov plemenných býčků, probíhá i spolupráce s dvěma centrálními odchovnami.
Soutěží celá rodina
Hatlákovi se již mnoho let účastní se svými zvířaty s velkými úspěchy celé řady výstav, přípravami na ně žije a na většinu akcí jezdí doslova celá rodina, děti se v rámci charolais show zapojují do soutěže juniorů.
„V návaznosti na celosvětové trendy šlechtění geneticky bezrohého skotu se i u tohoto plemene v českých podmínkách hlavně v poslední době stále více soustředíme při šlechtitelské práci na bezrohost, ale i upevnění mateřských vlastností a zvyšování růstové schopnosti a masné užitkovosti,“ vysvětluje Jitka Hatláková, která je zároveň předsedkyní Klubu chovatelů plemene charolais.
„K účasti na výstavách a angažování se na tomto poli nás doslova nakoplo vítězství naší jalovice na světovém kongresu chovatelů plemene charolais, který v roce 2008 hostila Česká republika. Chytlo nás to a nepustilo,“ směje se akční paní Hatláková. Další takovou příležitostí bude stejná akce v květnu roku 2021, kdy se chovatelé tohoto plemene z mnoha států sjedou na brněnské výstaviště.
Co je nad poháry a kokardy?
Poháry a kokardy potěší, ujistí o správně zvoleném směru a dodají třeba i chuť a energii pokračovat dál. Ty ale manželé Hatlákovi mají tak jako tak. A rovněž šest pomocníků, pro které jsou život a práce na rodinné farmě zcela přirozené a naplňující. Oba starší synové absolvovali Střední zemědělskou školu v Poděbradech, prostřední Ondřej studuje Agronomickou fakultu brněnské Mendelovy univerzity. Rýsuje se hodně nadějná budoucnost stříbrné Farmy roku 2018…
Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR