Největší dopad v ČR přitom suverénně představuje novela stavebního zákona, v níž parlament přehlasoval Senát a která v praxi znamená zásadní změnu struktury a kompetencí stavebních úřadů – a právě také zmiňovanou centralizaci. K novele se již také vyjádřila kriticky řada opozičních politiků i povolanějších komentátorů, je však třeba říci, že nejdůležitější cíl novely – zkrátit v ČR neúnosně dlouhé stavební řízení, novela obsahuje. Druhá věc ale je, za jakou cenu, kolik institucí bude za kvůli urychlení stavebního řízení obejito či nevyslyšeno a především, jak moc budou v praxi úředníci vzdálení od konkrétní stavební lokality do řízení zasahovat. K oběma základním rizikům přitom novela vytváří prostor – a to je špatně. Parlament se nicméně zabýval i dalšími zákony – konec volebního období se totiž blíží. Mediálně viditelnější je kritika novely zákona o podporovaných zdrojích energie, která stanovuje ne zcela fér podmínky podpor pro jednotlivé obnovitelné zdroje energie (OZE), včetně malých vodních elektráren. Parlament nicméně na druhou stranu (správně) odmítl návrh na zvýšení podílu biosložek v pohonných hmotách v podání ANO, který počítal s více než dvojnásobným podílem biosložek oproti současnému stavu.
Podnikatele v zemědělství a lesnictví nicméně aktuálně zajímají především podmínky a uznatelné náklady, které by jim měly být kompenzovány po škodách způsobených tornády či přívalovými dešti. Ministerstvo zemědělství zatím na tyto kompenzace počítá s částkou 1,5 miliardy korun, přičemž předmětem kompenzace by mělo být až 100 procent prokázaných škod. To není málo, jako vždy budou ale jistě i v tomto případě důležité konkrétní mechanismy realizace kompenzací. Důležité nicméně také je, že výplata kompenzací by měla být rychlá, už i proto, že v ČR již začaly mírně zpožděné žně, týkající se v prvé fázi především sklizně ozimého ječmene, a blíží se také agrotechnické termíny pro sklizeň v příštím roce.
Český statistický úřad přitom ve svém prvním odhadu prognózoval značný propad objemu sklizně pšenice a částečně i řepky, to však především kvůli poklesu osevních ploch těchto plodin. Pro naši krajinu je to nicméně spíše dobrá zpráva – uvedené dominantní plodiny byly totiž na našich polích částečně nahrazeny pestřejší skladbou jiných plodin, ať již je to mák, luskoviny nebo pícniny. Pokud se týká samotné pšenice, pak v její produkci byla a je ČR dlouhodobě v přebytku, takže teoreticky by neměl přinést nižší objem úrody žádný problém. Jiná věc je ale kvalita, letošní sklizňové období provázejí značně extrémní projevy počasí, což se netýká jen výskytu tornáda na Břeclavsku.
I přes rozvolnění protikoronavirových regulací a startu hlavní turistické sezóny evidují restauratéři v ČR i nadále podnikatelské ztráty, neboť do restaurací a stravovacích zařízení oproti předpokladům chodí i nadále méně lidí. To se přitom zdaleka netýká jen Prahy, která čelí výpadku zahraničních turistů, ale bohužel i značné části podniků na našem venkově. To vše za situace, kdy impulzů k růstu cen potravin (i pokrmů) přibývá a zejména přibývat bude, pokud se naplní v praxi balíček opatření zveřejněných tento týden Evropskou Komisí pod názvem „Fit for 55“. Mezi celou řadu cílů patří především avizovaný konec výroby a prodejů automobilů se spalovacími motory, ale také uhlíkové clo, zavedení cel na dovoz oceli, cementu nebo hliníku či povinnost leteckých společností platit za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého. To vše spolu s cíleným navyšováním výroby energie z OZE v důsledku zásadně zdraží výrobu čehokoli, včetně potravin a omezí mezinárodní ochod, což je další z impulzů k růstu cen omezováním konkurenčního prostředí. Veškeré kroky, zejména zdražení transportních nákladů, se daly očekávat a v obecné rovině jde o žádoucí kroky zlepšující stav životního prostředí, vše ale nasvědčuje tomu, že rychlost zavádění změn neodpovídá technologickým, ani finančním možnostem celé řady, i evropských zemí. Jedním z mnoha zcela aktuálních důkazů je čin německé zelené ministryně životního prostředí, která jako způsob dopravy do vzdálenější lokality raději použila automobil se spalovacím motorem a svůj elektromobil nechala v garáži…
Petr Havel