Teď jde ve využívání odpadu, kteří jiní házejí do koše, ještě dál. Další řadu sušenek a krekrů vyrábí ze zbytků vylisovaného ovoce a zeleniny, které dosud končily v odpadu při výrobě balených čerstvých šťáv Ugo.

Výsledkem spolupráce dvou firem jsou krekry ze zbytků řepy a mrkve a také sušenky z jablečného odpadu. Ročně se tak zachrání odhadem 1 800 kilogramů kvalitní zbytkové suroviny.

„Ztotožňujeme se s filozofií ‚zero waste‘ (snaha o minimální nebo žádný odpad, pozn. red.). Snažíme se proto minimalizovat množství odpadu, který vzniká v souvislosti s naším podnikáním. A pokud už nějaké odpady vznikají, hledáme pro ně smysluplné využití,“ říká šéf Kofoly Jannis Samaras.

Součástí synergie je prodej krekrů a sušenek na e-shopu, v Ugo barech a salateriích a také uvedení produktů do vybraných sítí hypermarketů, drogerií a prodejen se zdravou výživou během léta.

Pekárna je ve využívání odpadů k výrobě potravin v tuzemsku o krok napřed, ale není jediná. Dodavatel potravin do gastronomie i obchodních sítí Titbit přišel s řadou Beze zbytku, v rámci které vyrábí veganské omáčky, čalamády nebo čatní ze zbytků, které by jinak kvůli svému nepravidelnému tvaru nebo z jiných důvodů skončily v kontejneru.

Mouka ze slupek hroznů

Svou ekologickou stopu zpracováním odpadů snižuje také vinařství Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku. Ze zbylých pecek hroznů z výroby vína lisuje kuchyňský olej. Zbylé pokrutiny potom suší a lisuje na hroznovou mouku bohatou na vlákninu. Z té pak vyrábí například sušenky.

Nápad vzešel ze spolupráce s Mendelovou univerzitou v Brně, která se mimo jiné zabývala tím, jak technologicky zajistit, aby se semínka hroznů oddělila od slupek a dal se z nich vylisovat olej. Zbytky z výroby vína se běžně zaorávají.

„Hrozny jsou po vylisování vlhké, mají zhruba 80 procent vody a musí se rychle vysušit a odstranit semínka. Je to poměrně náročné na technologie a práci,“ vysvětluje Viera Šottníková z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity. Z deseti až dvanácti tun jadérek se vylisuje jen zhruba 8 litrů oleje, který je velmi kvalitní a nepřipaluje se.

Zbytků z výroby vína je na Moravě hodně, Šottníková však nepředpokládá, že by se bez dotací rozběhla masová výroba oleje a mouky, protože celý proces je náročný.

Vinařství zužitkuje také bobule révy, které se zhruba měsíc před sběrem na vinohradech odstřihávají kvůli tomu, aby víno bylo kvalitnější. Z těchto bobulí vyrábí šťávu, která slouží k okyselení čaje nebo salátů podobně jako citron.

Další příklady „cirkulárních potravin“ se dají najít v zahraničí. Britský pivovar Toast Ale vyrábí zlatavý mok vařený mimo jiné z přebytků chleba. A nizozemská společnost Instock kromě výroby jídla ze zbytků otevřela v Amsterdamu také stejnojmennou restauraci, v níž pokrmy připravuje z potravin, které nevyhovují požadavkům obchodníků.

Autor: Filip Horáček

Zdroj: SeznamZpravy.cz