Kromě toho by měli od státu dostávat víc peněz ti, kdo budou ochotni hospodařit s větším ohledem ke krajině než ti, kdo do tvorby krajinných opatření neinvestují. Spíše než zastropování dotací by uvítali redistributivní platbu na prvních 200 hektarů každé farmy, větší podniky mají úsporu z rozsahu. Starostové by navíc chtěli omezit dotace na plodiny, které nejsou pěstovány pro potravinové účely, tedy především na kukuřici a řepku využívané pro energetické účely. Podle nich je teď produkce těchto plodin dotována dvakrát.

„Chceme zrušit plošné dotace na hektar, z nějž jde produkce na energetické účely – kukuřice do bioplynky nebo řepka do bionafty. A to z toho důvodu, že například v bioplynkách je dotována vyrobená energie, tudíž se jedná o dvojí dotaci. Na zemědělské půdě se mají pěstovat potraviny a krmiva, paliva minimálně,“ míní Čížek.

Starostové a Piráti na včerejším setkání také kritizovali vodní politiku státu, který představil plán výstavby dalších přehrad.

„Stát v tuto chvíli nemá ucelenou představu, jak hospodařit s vodou jako celkem. Stavba přehrad pak je, jako bychom stavěli dům od střechy,“ řekl včera pirátský poslanec Radek Holomčík. Smysl přehrad je třeba vidět v zásobování pitnou vodou, nikoli v zadržení vody v krajině, doplnila Dana Balcarová (Piráti). Co se týká zadržení více vody v krajině, měl by se stát více zaměřit na schopnost půdy vodu pojmout a na revitalizaci říčních toků.

Podle Balcarové se ministerstvo zemědělství pyšní tím, že zrevitalizovalo 18 km vodních toků, přitom v ČR ale máme významné vodní toky v délce 16 326 km a drobné vodní toky v délce 86 553 km. Pavel Čížek poukázal na projekt revitalizace praměnišť na Šumavě, kdy podle něj jeden národní park dokáže zadržet v krajině více vody než všechny podniky povodí, které spravují vodní toky pod ministerstvem zemědělství.

Autorka: Zdeňka Kováříková

Zdroj: Ekolist.cz