Od dob transformace máme v ČR zhruba dva typy zemědělských podniků. Nové hospodáře vzniklé na cca 25 % zemědělské půdy a transformaci přeživší původní podniky hospodařící na převážné většině půdy. Ti první jsou hospodáři s výměrou v průměru 100 ha, nazývejme je "malí", a ti druzí s průměrnou výměrou 2000 ha jsou pak "velcí".
Je zřejmé, že "velcí" obhospodařují hony s výměrou desítek až stovek hektarů a mají tomu odpovídající techniku. Výkony jejich mobilních strojů a záběry tažené techniky představují násobky toho, s čím mohou hospodařit "malí". Přitom je známo, že náklady na zorání, seťovou přípravu, zasetí, ošetření herbicidy, fungicidy atd. až ke sklizni a odbytu produkce jsou vztaženo na 1 ha a na hon s výměrou 100 ha jako nebe a dudy. Pro přiblížení - např. jestliže "velký" vynaloží náklady na 1 ha ve výši 100 finančních jednotek, tak u malého to bude asi 120 - 130 těchto jednotek.
Takže pokud jsou plošné dotace pro všechny stejné jako dnes, tak kdo je diskriminován ? A pokud se předseda Zemědělského svazu ČR obává ohrožení jeho mamutích podniků v konkurenci s USA a Brazílií v budoucnu, tak v té době při zachování rovných dotací by již "malí" zkrachovali. To však není z mnoha dobrých důvodů v zájmu České republiky ani EU.
Ekonomické znevýhodnění a v důsledku toho i existenční ohrožení "malých" by se mělo stát zadáním pro Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, aby vše exaktně vyčíslil a posoudil. Myslím, že zrovnoprávnění obou skupin by odpovídalo návrhu EU na modulaci.
Současný stav, kdy "velcí" i "malí" dostávají stejné plošné dotace není jediná nespravedlnost páchaná na "malých", je jich hned několik dalších.
Například při svém vzniku z restitucí a transformace začínali "malí" na zdevastovaných statcích, mnohdy na ruinách, a "velcí" jim "pomohli" blahosklonným vydáním "šrotu z kopřiv" a brakovaným dobytkem, sami si ponechali to nejlepší. Tato kauza není dosud uzavřena.
V průběhu transformace "velcí" účinně využívali a využívají dodnes své politické, mocenské a hospodářské struktury vybudované v totalitním období. Bývalý ministr zemědělství Lux veřejně obhajoval budoucnost "velkých" a očekával krach "malých" a v tomto duchu také konal. "Velcí" založili Agrární komoru, kterou ovládli, zatímco "malí" byli zcela zahlceni existenčními starostmi.
Většina zemědělské půdy zůstala ze zákona v užívání "velkých" a malí neměli šanci se k této půdě dostat. "Malý" mohl být rád, když mu byla vydána alespoň část té půdy, kterou v minulosti vlastnil on nebo jeho právní předchůdci, zatímco "velkým" spadlo užívací právo k podstatné rozloze zemědělské půdy doslova do klína podle zákona o půdě. Současná legislativa tento nerovný stav udržuje i nadále.
Získat další půdu koupí je pro "malé" finančně neúměrně zatěžující a možnosti pronájmu další půdy jsou velmi omezené.
Specifické (neplošné) dotace, o kterých zatím nebyla řeč, např. SAPARD, PRV, AGROENVI, dotace vyplývající ze zemědělského zákona atd., čerpají především "velcí", kteří jsou personálně vybaveni k administrativnímu zpracování náročných žádostí o tyto dotace.
Výše uvedené skutečnosti by měl vzít v úvahu i pan ministr Gandalovič dříve, než své rozhořčení nad modulací přednese v Bruselu, mohla by utrpět jeho pověst kompetentního ministra zemědělství - argumentace evropské komisařky M.Fischerové-Boelové na obranu modulace bude podstatně fundovanější. Ona zastupuje zemědělství 27 států, kam bohužel české zemědělství svou strukturou nezapadá a působí zde problémy. Ona je, narozdíl od pana Jirovského, zodpovědná nejen za zemědělství, ale také za rozvoj venkova, jak stojí v názvu jejího úřadu. Venkov v intencích EU je to, co vidíme při návštěvě Rakouska nebo Bavorska, pohodová rodinná hospodářství existující v symbióze s přírodou a ostatními obyvateli venkova. A jak je deklarováno - prostředky ušetřené modulací na "velkých" mají být použity právě na rozvoj venkova v dané zemi.
Pro informaci závěrem dodávám, že velikostí svého hospodářství se 700 hektary orné půdy patřím mezi "velké malé", takže krácením plošných dotací bych měl být postižen i já.
Ing. Stanislav Najmr, předseda ASZ Litoměřice, člen republikové Rady ASZ ČR