Jurečka také navrhuje, aby se k odnětí půdy nad pět hektarů vždy vyjadřovalo ministerstvo zemědělství. Samotné schválení odnětí půdy by i nadále spadalo do kompetencí ministerstva životního prostředí, krajských úřadů a obecních úřadů. Víc případů by ale mělo nově spadat krajským úřadům a ministerstvu. Podle vlády jde ale o nesystémový zásah do státní správy, protože stanovuje nové kompetence ministerstva zemědělství v ochraně zemědělského půdního fondu.

"Z návrhu přitom není jednoznačně zřejmé, jakou kompetencí by ministerstvo zemědělství v dané oblasti oplývalo, tedy zda by mělo být orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, či nikoli. Navrhovaná pravomoc ministerstva zemědělství vyjadřovat se v řadě případů v rámci postupů podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu výrazně zasahuje do stávajících postupů, aniž by byl zřejmý důvod, a zároveň zvyšuje administrativní zátěž pro žadatele i orgány ochrany zemědělského půdního fondu," upozorňuje návrh stanoviska.

Jurečkův návrh také zvyšuje pokuty za porušení povinností stanovených zákonem, a to na dvojnásobek. Podle Jurečky nynější pokuty už nejsou dostatečné. Část vybraných peněz z pokut by měl dostávat také Státní pozemkový úřad, který by měl být nově i příjemcem odvodu za odnětí půdy. Měla by na něj připadnout ta část, kterou nyní dostává státní rozpočet.

Také změnu rozdělení odvodů považuje vláda za nesystémovou. Například navrhované rozdělení výnosů z pokut označila vláda za nepřijatelné.

Samotné ministerstvo zemědělství zaujalo k návrhu neutrální postoj. Doporučilo však zvážit, zda třeba v případě navrhovaného zákazu odnětí půdy nerozšířit zákaz třeba i na sportoviště jako jsou golfová hřiště, kde podle MZe nepochybně není žádný významný společenský zájem na odnětí půdy.

Zdroj: ČTK