Výroba piva zažívá v posledních letech celosvětově velký boom. Z chmelu, který je nedílnou součástí výroby piva ale zbývá mnoho odpadu - stonky a listy totiž tvoří asi třičtvrtiny rostliny. A naprostá většina této biomasy doposud neměla žádné jiné využití.

Vědci se zabývali tím, zda je možné ze stonků chmelu vytvořit celulózová nanovlákna. V ty jsou v posledních letech vkládány velké naděje. Jejich velkou předností je pevnost, pružnost a lehkost. Dají se tak využít v automobilovém průmyslu, kde se mohou míchat s pryskyřicí a gumou. Také se využívají při výrobě filtrů (například do klimatizací), v potravinářském průmyslu jako obaly potravin, nebo ochranné fólie pro mobilní telefony, a také v kosmetickém průmyslu.

Doposud se celulózová nanovlákna vyráběla ze dřeva a míchala se například s listy ananasovníku, stonky banánovníku, slupkami grapefruitu, nebo také s lógrem z kaváren. Analýza ale ukázala, že množství celulózy ve stonku chmelu je pro výrobu nanovláken dostačující a dřevo se tak nemusí přidávat.

“Tím, že můžeme vyrábět celulózová nanovlákna z nepotřebných částí chmele, můžeme výrazně snížit množství odpadu vyprodukovaného pivním průmyslem. Nemluvě o ušetřené ropě, kterou bychom jinak využili pro výrobu plastu. Když k tomu navíc přidáte to, že pro výrobu nanovláken není zapotřebí dřevo, je to opravdu úžasné,” uzavírá vedoucí projektu, profesor Izuru Kawamura.

Zdroj: Ekolist.cz

Autorka: Lucie Mráčková