Zástupci TOP 09 v chmelařské oblasti ohrožené vysokorychlostní tratí

Aktuálně z ASZ Přečteno 13x
Sdílejte článek
Zástupci TOP 09 v chmelařské oblasti ohrožené vysokorychlostní tratí

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a krajský radní pro zemědělství Michal Kučera vyrazili koncem července diskutovat s místními zemědělci a starosty o náhle změněné trase naplánované vysokorychlostní tratě Praha – Drážďany. Setkání k tomuto velmi aktuálnímu tématu, které trápí řadu obyvatel z dotčených území, spolupořádala ASZ Litoměřice.


Ve středu 21. července přijela do obce Lounky na Litoměřicku předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Při této příležitosti přijala pozvání na farmu rodiny Kozlových (členská farma ASZ Litoměřice), kde s místními zemědělci, starosty a dalšími přítomnými diskutovala o problematice naplánované vysokorychlostní tratě Praha - Drážďany. Trať, která by se podle upravených plánů mohla v této lokalitě budovat, by velice negativně ovlivnila zemědělskou činnost mnoha pěstitelů v Lounkách a přilehlých obcích. Setkání včetně diskuse se zúčastnil rovněž krajský radní Ústeckého kraje pro zemědělství Michal Kučera.

Trať zničí unikátní chmelařskou lokalitu

Trať by podle plánu měla vést středem oblasti s unikátními přírodními podmínkami pro pěstování chmele, která je historicky známá pod názvem „Polepská blata“. Vyhlášené odrůdy (klony) jemně aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku jsou historicky žádané pivovary z celého světa, ne náhodou byl v obci Lounky natočen první český muzikál Starci na chmelu. V nedaleké obci Vrbice působil první šlechtitel chmele Kryštof Semš, který v roce 1856 získal náhodnými individuálními výběry z krajové odrůdy Staroúštěckého červeňáku poloraný červeňák, později nazývaný Semšův chmel.

Zničení této chmelařské lokality vybudováním vysokorychlostní trati je proto zcela nepochopitelné. „Je to asi jako kdyby někdo naplánoval několikaproudou dálnici středem nejúrodnějších vinic ve francouzské vinařské oblasti Champagne“ řekl jeden z místních pěstitelů Radovan Tůma. Petr Špringl ze společnosti Chmel Polepská blata s.r.o. dodal, že pro zajištění stabilních dodávek kvalitního chmele z této lokality koupil pivovar Svijany část chmelové farmy.

Vybudování vysokorychlostní trati poškodí velkoplošnou závlahovou soustavu

Ředitelka společnosti VLTAVA VII s.r.o. Jaroslava Tůmová doplnila, že vysokorychlostní trať v oblasti značně poškodí i velkoplošnou závlahovou soustavu. Ta zde byla vybudována na ploše 2 200 ha s celkovou délkou 100 km trubní sítě. Společnost dodává závlahovou vodu 700 zemědělcům. Z toho se jedná o 150 velkých pěstitelů a zbytek jsou zahrádkáři a drobní farmáři.

Oblast Litoměřicka je velice suchá a místní pěstitelé musí stále častěji čelit problémům souvisejícím s klimatickou změnou. S pomocí závlah mohou zemědělci na trh dodávat kvalitní českou zeleninu. Kromě chmele se zde hojně pěstují třeba rané brambory. V poslední době bylo nutné zavlažovat i běžné polní plodiny, jako například obilniny, kukuřici nebo vojtěšku. Výstavba tratě obnáší nesčetné křížení a překládání, systém bude jiný, náročný na obsluhu, k některým zemědělcům se ani závlaha nedostane a budou muset podnikání zanechat, což je jistě škoda a tato úrodná oblast by tím velice utrpěla.

Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek připomněl, že se zde před pár lety vybudovaly nové chmelnice. Nyní by se musely nově postavené a osázené konstrukce zbourat. Drátěné konstrukce je nutné budovat v pravidelných tvarech vcelku a i když trať protne část pozemku, bude se muset většinou zbourat celá konstrukce. V ČR se chmel pěstuje pouze na cca 5 000 ha. Z tradičních plodin by zde nezbylo skoro nic.

Představení farmy rodiny Kozlových

Jiří Kozel (nejstarší) začal podnikat v zemědělství po roce 1989 s manželkou Evou a sedmnáctiletým synem Jiřím, který se v té době po vzoru svého dědy Vlastimila Markvarta nechtěl věnovat ničemu jinému než zemědělství. Děda v restitucích získal nějaké stroje, které si od něho mohli půjčovat a obhospodařovali s nimi pronajaté pozemky. Později se do práce na farmě zapojil i druhý syn Vlastimil. Nejstarší hospodář z rodiny Kozlovy je již v důchodu, ale rodina pokračuje v hospodaření na 180 hektarech, z čehož 20 ha pokrývají chmelnice, dále se věnuje pěstování zeleniny v režimu integrované produkce a minoritně obilí. Synové na farmě již pracují se svými manželkami a potomky, zaměstnance nemají a proto si na sklizeň chmele najímají brigádníky.

Zeleninu prodávají Kozlovi do velkoobchodů a do místních sběren, ale je možné ji koupit také přímo na farmě. Jednou týdně si odebírají zboží tzv. bedýnkáři, kteří ji následně distribuují v Praze, v Mostě a v dalších městech. Synové jsou také členy odbytového družstva LITOZEL, přes které dodávají zboží do supermarketů. Farma tak má jednoho hlavního obchodního partnera, se kterým je spokojena a který denně odebírá kompletní sortiment zboží: kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer), košťálovou zeleninu (zelí hlávkové bílé, červené, pekingské, květák) atd. K odbytu do supermarketu je ale potřeba každoročně splnit přísné podmínky a získat certifikát GLOBAL GAP.

Jiří Kozel dále pokračuje: „Hospodaříme v oblasti, kde se zelenina pěstuje mnohem více než jinde v okolí. To je důvod, proč pěstitelům vysokorychlostní trať vadí. Mnoho z nich jsou rodinné farmy, které zde navazují na své předky. Ti zde hospodařili již desítky let, každý z nich si vybudoval nějaký vztah k půdě. Každý si již vychovává svého nástupce – ti často  ještě chodí do školy a už jezdí s otci v traktorech po polích.“

„Oblast byla již třikrát zasažena povodněmi, v roce 2002, 2006 a 2013. V roce 2002 byla voda tak vysoko, že bychom se na dvoře utopili, přesto nikdo ze zemědělců neuvažoval o tom, že by tento prostor opustil a že by skončil. Půdu naopak znovu dali do pořádku. Nezemědělec vztah k půdě těžko chápe. Pak však přijde vysokorychlostní trať (VTR), která mnoha pěstitelům udělá čáru přes rozpočet.“ smutně konstatuje Jiří Kozel nejstarší.

20 let bylo vše připravené, pak přišla bezdůvodně náhlá změna

Jaroslav Cimr z obce Kleneč doplnil, že již před 20 lety byla trasa vysokorychlostní trati naplánována podél dálnice. V územních plánech obcí se nacházely stavební uzávěry. V diskusi pokračuje starostka obce Libotenice Lada Rejšková: „Správa železnic nám nedává žádné další možnosti. Do mapy navrhuje další a další varianty, nyní již vznikla čtvrtá. O původní dlouhodobě naplánované trase nechtějí slyšet. Je ale třeba zachovat princip dlouhodobého plánování. Takové náhlé změny jsou nespravedlivé pro občany i pro podnikatele, kterým chybí jistota. Proto chceme, aby se plán trati přesunul na původní trasu.“

Podobný názor zastává i farmář z obce Lounky Jaromír Ondra. Je překvapen, že v souvislosti s vysokorychlostní tratí nečiní problém zbourat domy či chmelnice, které stojí trati v cestě, přeložit vedení vysokého napětí, postavit mosty a tunely v rámci nelogicky naplánovaných variant apod. Na druhé straně je v regionu třeba dokončit plno nutných záležitostí, které stát stále odkládá s odvoláním na chybějící peníze- kupříkladu na dokončení obchvatu Roudnice nad Labem, opravu mostu v Roudnici nad Labem či opravu silnic s nedostatečnou kapacitou pro kamionovou dopravu.

Ondra upozornil také na problém zabírání ohromného množství orné půdy na budování skladů. Považuje za nutné uvažovat o stop stavu výstavby skladů a záboru zemědělské půdy. Nebo by měl stát pěstitelům jasně říci, jestli bude z České republiky tranzitní země se skladovacími plochami, nebo zdali má alespoň částečně zájem o produkci tuzemských zemědělských komodit.

Další problémy s vysokorychlostní tratí

Vysokorychlostní trať povede úhlopříčně přes nejúrodnější pozemky. Oblast je charakteristická malými políčky, která jsou propojena asfaltovými cestami. Výjimkou zde nejsou pozemky o výměře dvou až pěti hektarů. Po výstavbě trati zde zbydou zbytky ploch a cesty, které nikam nepovedou. Bude problém se k pozemkům dostat a vzniklé trojúhelníky obdělat. Trať přetne prostor mezi dvěma sloučenými vesnicemi Lounky - Chodouny. Zhorší se problémy s povodněmi, protože trať vytvoří 12 metrů vysoký val. Mezi obcemi navíc vznikne protihluková zeď, která by měla být vysoká asi 15 metrů. To si občané Lounek a Chodoun nedokáží představit.

Krajský radní Ústeckého kraje pro zemědělství Michal Kučera k problematice dodal: „V diskutované oblasti je původní venkovská zemědělská krajina. Takové krajiny zde máme již málo a její zbytek nemůžeme nechat dále degradovat.“

Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek doplnil, že existují analýzy, které řeší, zda jsou vysokorychlostní tratě v Evropě vůbec potřeba a zda není přesun pracovních sil z Prahy do Drážďan pouze utopií. Než se přistoupí k samotné realizaci, mělo by se promyslet, kolik tras je skutečně potřeba a jestli nelze využít současný nově zrekonstruovaný koridor. Spousta věcí se dnes odehrává přes internet a vlaky pro osobní dopravu jezdí často poloprázdné.

Poslankyně Adamová Pekarová na závěr diskuze shrnula, že Česká republika obecně zaostává z hlediska kvality dopravy na železnici a jejího napojení na okolní státy. Aby se uvolnila kapacita silnic, je cesta přesunu na železnici čistší a ekologičtější varianta. Naše země se nemůže stát skanzenem v oblasti dopravy ve střední Evropě. Závěrem se přítomní shodli, že by se vysokorychlostní trať měla vybudovat tam, kde to bylo původně naplánováno.

1. 8. 2021

Text a foto: Radovan Tůma, ASZ Litoměřice