V těchto dnech právě vychází počítačová hra Svoboda 1945: Liberation. Vývoj trval tři roky a hra koncepčně i dějově navazuje na předchozí Attentat 1942. V herní podobě zpracovává pohnutou historii česko-německého pohraničí, dopady druhé světové války i nástup komunismu; historickou věrnost tvůrci konzultovali s historiky z Ústavu pro Soudobé Dějiny AV ČR.

Děj se odehrává v malé vesnici Svoboda kdesi v pohraničí. Budete hovořit s pamětníky (které představují vesměs profesionální herci), hrát krátké historické minihry a poznávat minulost skrze dobové dokumenty a komiksy. Tématem ale tentokrát není heydrichiáda, jako tomu bylo u Attentatu, ale pro počítačovou hru zcela unikátně odsun německého obyvatelstva a krátké období před ním a po něm.

V roli úředníka, který má v roce 2001 rozhodnout spor o udělení statusu památky místní škole (a tak prakticky rozhodnout o jejím zbourání), se váš rutinní průzkum půdy rychle zkomplikuje jak o náhled do složitých historických vazeb ve vesnici, tak o vazbu na vaší vlastní rodinu. Na jedné z fotografií na půdě totiž objevíte podobiznu vašeho dědečka s páskou revolučních gard. Pátrání je rázem poněkud osobní.

Tím začíná přibližně tříhodinová hra, ve které budete za pomoci myši vybírat možnosti, kam se mají ubírat dialogy, řešit jednoduché logické úkoly, a výjimečně děj postrčit různými směry některým zásadním rozhodnutím. Hra samotná končí verdiktem nad budovou staré školy, mezitím se ale ještě rozkryje pár osobních osudů a vaše vyšetřování (a série šťastných náhod) ovlivní život lidí z vesnice.

Příběh a historie

Pokud mluvíme o příběhu, je třeba rozdělit dvě roviny. Příběh památkáře, který prochází roku 2001 titulní vesnici Svoboda, funguje jako propojení mnoha úhlů pohledu, příběhů konkrétních lidí i jako záminka k podrobnějším historickým exkurzům. Každý rozhovor vás odkáže na další místa, a i když některé detaily nedávají při hlubším zamyšlení úplně smysl, účel splní. Příběh dokáže překvapit a má svoje vyloženě silné momenty.

Skutečná síla hry je v přiblížení historie let 1938–1948. Už v základu se tu prezentuje mnohost pohledů a názorů, zároveň však zůstává faktická. Nepřináší šokující nová historická odhalení nebo interpretace, ale obzvláště v částech kolem druhé světové války a odsunu představuje téměř kompletní spektrum názorů a pohledů, podkládá je i dobrovolnými encyklopedickými záznamy, dobovými dokumenty a uvěřitelně vytvořenými „příběhy pamětníků“.

Kromě toho, že lehce převažují mužské hlasy nad ženskými, se jedná o skutečně pestrý výběr: prvorepublikový vlastenec, sudetská Němka, komunisté, dcera kulaka, ale i zcela apolitické osoby, které chtějí mít od historie hlavně pokoj, jako je lokální velkopodnikatel a starostky nebo důchodce z ubytovny. Na ploše tří hodin hry samozřejmě není možné vykreslit všechna témata dostatečně důkladně a obzvláště tematika kolektivizace dostane sice nejlepší minihru, ale hlavní záběr hry zůstává soustředěn na poslední měsíce války a odsun. Už při prvním hraní dějinná dilemata prozkoumáte poměrně komplexně a důkladně: od informací, co si kdo mohl vzít sebou při odsunu, přes nacisty vedené pochody smrti až po postoloprtský masakr. Teoreticky si pak můžete hru zahrát znova a zkusit jiné cesty, ale není jisté, že se vám ještě bude chtít.

Celý článek si můžete dočíst zde.

Autor: David František Wagner

Zdroj: Heroine.cz