„Útvary Komise informovaly české orgány (…), že pokud by výdaje týkající se těchto dotací byly zahrnuty do žádosti o platbu, byly by považovány za neoprávněné,“ napsal eurokomisař Mark Lemaitre v dopise, který má iROZHLAS.cz k dispozici.

Adresoval jej české velvyslankyni při Evropské unii Editě Hrdé, na mysli měl dotaci na výměnu sušáren zrnin pro společnost Cerea a dotaci na nákup nového válcovacího stroje pro firmu Fatra. Evropská komise totiž došla během auditního šetření k závěru, že porušují legislativu ke střetu zájmů. Vyzvala proto české úřady, aby tyto projekty zrušily.

Jenže tuzemské politické špičky zvolily mimořádný postup: jelikož s výsledky unijního auditu od začátku nesouhlasí, rozhodly se zariskovat a pokusit se u Evropské komise o proplacení finanční injekce pro Fatru.

Důvod? Chtěly otestovat Babišův střet zájmů a získat tak rozhodnutí, které by mohly napadnout u soudu.

Riskantní plán státu se ovšem nyní zadrhl. Evropská komise sice nechce dotaci ve výši 547 tisíc korun proplatit, nevydala ale rozhodnutí o zamítnutí platby. Z dopisu eurokomisaře Lemaitra vyplývá, že došlo pouze k pozastavení celé finanční operace. Postup Bruselu tak nyní bude zřejmě velmi obtížné žalovat.

„Musím vás informovat, že jsem se jakožto pověřená schvalující osoba rozhodl přerušit od data tohoto dopisu platební lhůtu týkající se žádosti o platbu,“ píše se v dopise, který byl na české úřady doručen v pondělí.

Ultimátum Bruselu

Tuzemská vláda má tak půl roku na to, aby celou věc dala do pořádku. „Přerušení lhůty skončí, jakmile české orgány přijmou nezbytná opatření k opravě částek spojených s nesrovnalostmi,“ uvádí dále eurokomisař Lemaitre. To znamená: dotaci pro Fatru zrušit a vyřadit ji z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, což Brusel požadoval už po auditním šetření.

A když to české úřady neudělají? Pak nejsou v ohrožení jen projekty Agrofertu, ale všechny evropské dotace. Evropská komise totiž může pozastavit průběžné platby všech podniků v rámci daného operačního programu a v nejzazším případě všechny dotace.

S odkazem na stávající pravidla vyplácení peněz z eurofondů na to eurokomisař Lemaitre upozorňuje v samém závěru dopisu. Žádá proto tuzemské úřady, aby daly případně včas vědět, zda budou chtít půlroční termín prodloužit o další tři měsíce, na což mají nárok.

Žádost o peníze pro Fatru přitom ministerstvo financí poslalo do Bruselu v polovině června s jediným cílem: získat rozhodnutí o zamítnutí žádosti, které by pak Česko zažalovalo u Soudního dvora Evropské unie. Ministerstvo financí to tehdy prezentovalo jako jediný způsob, jak se proti auditu ke střetu zájmů bránit.

„Tento postup je možný pouze v návaznosti na neproplacení prostředků ze strany Evropské komise, kterému musí předcházet podání žádosti z české strany,“ zdůvodnil v červenci postup ministerstva financí, které žádost o proplacení do Bruselu předložilo, jeho mluvčí Zdeněk Vojtěch s tím, že proti samotné auditní zprávě se nelze „domáhat soudní ochrany“.

Jenomže Česko se kýženého soudního rozhodnutí nemusí dočkat. Na variantu, že Brusel pouze takzvaně prodlouží platební lhůtu, upozorňoval v expertize, o které už dříve iROZHLAS.cz informoval, sám náměstek ministerstva zahraničí Martin Smolek, autor celého plánu na otestování střetu zájmů.

Uvedl, že je tato varianta „problematická“, jelikož důvody pro takový postup Evropské komise jsou definovány velmi široce. A protože je toto rozhodnutí i časově omezeno na šest měsíců, mohlo by přestat platit dřív, než by soud rozhodl.

„Žaloba proti aktu, kterým dochází k přerušení platební lhůty, tedy nemůže reálně dosáhnout sledovaného účelu, to je získání odpovědi na to, zda je výklad paragrafu 4c zákona o střetu zájmů zastávaný Komisí správný, či nikoli,“ uvádí dále Smolek.

Plán s Fatrou

Pro připomenutí: ačkoliv kvůli šetření střetu zájmů premiéra Babiše neměly firmy z koncernu Agrofert inkasovat peníze z eurofondů, ministerstvo průmyslu a obchodu v únoru proplatilo plastikářské firmě Fatra z holdingu Agrofert 547 tisíc.

A zdůvodnění? Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (oba za ANO) chtěli na této dotaci otestovat reakci Bruselu. Doufali, že pokud Brusel žádost zamítne, Česko ho bude moci zažalovat.

Havlíčkův náměstek pro eurofondy Marian Piecha mimořádnou žádost o proplacení požádal už v únoru ministerstvo financí. To se k plánu nejdříve stavělo chladně.

Jeho šéfka Alena Schillerová (za ANO) měla obavu, aby Brusel nepozastavil veškeré platby. Havlíček a Dostálová ale argumentovali dopisem, ve kterém jim eurokomisař přislíbil, že případnou žádost o proplacení peněz pro Fatru bude brát jako výjimku.

Resort Schillerové tak nakonec na plán přistoupil a 16. června mimořádnou žádost o proplacení dotace pro dceřinku Agrofertu opravdu poslal. A to ačkoliv na rizika takového postupu upozorňoval sám jeho autor, náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.

Autorka: Tereza Čemusová

Zdroj: Irozhlas.cz