V obecné rovině se nicméně zdá být letošní sklizeň hospodářských plodin v ČR spíše dobrá, a to zejména kvůli změně struktury osevních ploch. Z ní ční především prognóza téměř historické úrody máku, za kterou je ale možné vidět spíše exportní potenciál této komodity, neb naše země je největším vývozcem máku na světě. Svým způsobem pozitivní je také předpokládaná nižší úroda pšenice, s jejíž nadprodukcí má naopak ČR při exportu spíše komplikace. Nižší předpokládaná úroda sladovnického ječmene, druhé nejvýznamnější obiloviny, také nebude zásadní komplikací, i když bude jistě (a již je) jedním z důvodů předpokládaného zdražení piva. Na rozdíl od chmele, který se na ceně piva podílí jen minimálně. Předpokládaná nižší úroda řepky (také vzhledem k nižším osevním plochám) je pak spíše dobrou zprávou pro hmyz, než pro spotřebitele (ten bude muset počítat se zdražením rostlinných jedlých olejů), vzhledem k tomu, že v případě řepky jsou častěji než u jiných komodit používány přípravky na likvidaci škůdců. Řepka navíc šlechtitelskými zásahy ztratila svou někdejší medonosnost, takže její přínos jako zdroj potravy pro včely v jarních měsících se postupně vytrácí.

I přes zpoždění letošní sklizně, které nebylo způsobeno jen chladným jarním počasím, ale také srážkami přímo v době sklizně, bude nepochybně už „s hostinským“ rozebírána konečná bilance na o rok odloženém 47. ročníku agrosalonu Země živitelka, který letos proběhne tradičně v posledním srpnovém týdnu. Bilance úrody by ale tentokrát neměla být hlavním tématem akce – tím je totiž nepochybně podoba Strategického plánu Ministerstva zemědělství k aplikaci Společné zemědělské politiky EU od roku 2023 do tuzemské zemědělské politiky. Nakolik bude nemalý časový prostor v době konání Země živitelky k diskusím o podobě zmiňovaného dokumentu využit, je otázkou, využit by ale být měl. V zásadě jde totiž o poslední příležitost před odesláním aktualizované verze Strategického plánu do Bruselu.

Koncem srpna, konkrétně 28. 8., proběhne také akce, symbolizující do značné míry roli sedláků, rodinných farem a lokálních zemědělců v činnosti vesnických komunit, udržování tradic, rozvoji venkova a aktivní účasti sedláků v obecních zastupitelstvech. V obci Chodouň na Berounsku, kde je úřadujícím starostou dlouholetý bývalý předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík, se totiž uskuteční oslavy výročí 750 let existence uvedené obce, a dlužno konstatovat, že značná část programu bude vycházet ze selských tradic. Součástí oslav má být přitom nejen přiblížení historie obce, ale i například znovuvysvěcení kapličky, uctění památky padlým, vystoupení místního ochotnického divadla či lokálních kapel, ale i vystoupení s koňmi a Selské jízdy. Šíře doprovodného programu přitom mimo jiné ukazuje právě na někdejší, ale i současnou roli rodinných farem a selského stavu na venkově a poskytuje tak příležitost všem si tuto roli uvědomit. A dokázat tak v praxi, že hospodář a (nejen) zemědělský podnikatel spojený svou existencí s konkrétní lokalitou je v mnoha případech pro příslušnou lokalitu, ale i krajinu v jejím okolí, nenahraditelný.

Petr Havel