Závazek Bruselu

Snížení byrokracie v zemědělství avizovala při svém nástupu do funkce i současná zemědělská komisařka EU Mariann Fischer Boel. Teprve před pár dny, 16. ledna letošního roku, se ale poprvé sešla antibyrokratická komise Unie pod vedením bavorského premiéra Edmunda Stoibera. V komisi má zastoupení také ČR, jedním z členů je totiž bývalý eurokomisař Pavel Telička. Ambicí patnáctičlenného Stoiberova týmu je přitom připravit do tří let návrhy, jak do roku 2012 snížit byrokratickou zátěž vyplývající ze záplavy bruselských předpisů o čtvrtinu. Základním důvodem je zjištění, podle kterého „občané ztrácí kvůli nadměrné administrativě důvěru v EU“. Byrokracie totiž mimo jiné znesnadňuje konkurenceschopnost evropských podnikatelů vůči zahraničním, a zejména pak konkurenceschopnost evropského zemědělství a potravinářství.

Impulsy od tuzemských zemědělců

V ČR usiluje dlouhodobě o snížení administrativní zátěže zemědělců zejména Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). Má to svou logiku, papírování zatěžuje především menší rodinné farmy, na nichž pracuje jen málo lidí a byrokracie u těchto podniků nejvíce snižuje efektivitu podnikání. Asociace přitom poukazuje na programové prohlášení současné vlády, která se zavázala byrokracii omezit. Stát se tak mělo, stejně jako v EU, prostřednictvím antibyrokratické komise, která však byla (opět obdobně jako v Unii), ustanovena teprve nedávno. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče především proto, že ještě před revizí legislativy bylo nutné přijmout některé potřebné resortní zákony. Ministerstvo kromě toho v minulosti tvrdilo, že pro snížení administrativní zátěže zemědělců je nutné zpracovat analýzy současného stavu.

Zemědělci již ale příslušné podklady zpracovány mají, a to napříč názorovým i majetkovým spektrem. ASZ například zpracovala již v lednu 2006 základní přehled povinností zemědělců vyplývajících z resortních a obecných zákonů jdoucích nad rámec podmínek podnikání jako takového, přičemž došla k číslu 143 povinností navíc. Jak přitom konstatuje tajemník ASZ Jaroslav Šebek, dokument ani zdaleka není komplexním přehledem, řada specifických, a o to nesmyslnějších povinností vyplývá z konkrétní specializace podnikatelů. Zhruba před rokem zpracoval analýzu zemědělské byrokracie také Zemědělský svaz ČR (ZS) a přidal k němu i analýzu byrokratických nesmyslností a nákladů na ně, které trápí zemědělské podnikatele v sousedním Německu. Z výsledků průzkumu u německých farmářů přitom podle ZS vyplývá, že například nad podáním žádostí o dotace strávili farmáři ročně celkem 6,7 milionů hodin, což je při tamní hodinové mzdě cena (ztráta) 168 milionů eur ročně. Evidence spojená s chovem dobytka zabere německým zemědělcům ročně 10,4 milionu hodin, což obnáší hodnotu 260 milionů eur. V ČR obdobné statistiky neexistují, je ale evidentní, že ztráty vyplývající z papírování jsou stejné, ne-li vyšší než v Německu.

Kreativita tuzemských úředníků

Zejména proto, že v ČR je zvykem, který se ani v období Topolánkovy vlády nijak nemění, přidávat prostřednictvím metodických pokynů či prováděcích vyhlášek k obecným bruselským povinnostem ještě tuzemská nadstandardní specifika. Dva nejnovější příklady se zrodily koncem loňského roku. Nejprve se do vládní novely týkající se nitrátové směrnice (zatížení přírody dusíkem) dostala povinnost zemědělce evidovat pohyb zvířat na pastvině a přepočítávat jejich výkaly na obsah dusíku podle počtu dní na pastvě. Následně pak v souvislosti s legislativou upravující výrobu krmiv stanovili úředníci zemědělcům povinnost zpracovat plán kritických bodů v provozu a jejich evidenci, což v praxi obnáší evidovat každý vstup a každý výstup krmiva v podniku a všechny takzvané škodlivé činitele. Tedy například každou ve skladu krmiv chycenou či viděnou myš.

Omezení byrokratických rizik již na vstupu

Ačkoli tuzemská antibyrokratická komise fakticky ještě nevyvíjí činnost, ministerstvo zemědělství se již v současné době snaží některým nesmyslným povinnostem zabránit. „Jednotlivé odbory ministerstva, které předkládají návrhy na legislativní změny, musí jako součást návrhů nově vyplňovat tabulku, kde se uvádí, které byrokratické předpisy nový návrh ruší, případně které nové zavádí,“ říká první náměstek ministra Ivo Hlaváč. Do konce letošního ledna by pak podle jeho údajů měli poradci ministra připravit harmonogram prací na celkové omezování zemědělské administrativy. Jako první by přitom měly podle Hlaváče přijít na řadu podzákonné normy, které nemusí procházet schvalovacím legislativním procesem v parlamentu.

Ačkoli jsou zejména někteří úředníci i sama evropská antibyrokratická komise EU k nějakému výraznějšímu omezení povinností zemědělců a potravinářů skeptičtí, v některých zemí již dosáhla revize složitých legislativních norem a vyhlášek prokazatelné úspěchy. „Studie, která byla zpracována z pověření holandského ministerstva zemědělství uvádí, že byrokratická zátěž holandských zemědělců činila v roce 2002 zhruba 430 milionů eur. Ministr zemědělství si dal za cíl, aby byrokratická zátěž byla do roku 2007 snížena o 25 procent, tedy o 106 milionů eur a již počátkem roku 2006 bylo v rámci ministerstva zemědělství zrušeno, sloučeno nebo zjednodušeno 50 procent odborných zákonů,“ uvádí se v materiálu zemědělského svazu.

Co vše zemědělcům vadí

Inspirací pro odbourání části byrokracie by se i pro ČR mohla stát takzvaná Černá kniha byrokracie EU“, která byly zveřejněna v červnu 2006. Dokument stanovuje sedm nejdůležitějších zákonných okruhů, které považují podnikatelé v EU za zbytečné nebo alespoň zbytečně složité. Jde o následující výzvy:

- Snížit v rámci reformy Společné zemědělské politiky EU byrokracii spojenou s čerpáním podpor při platbě na farmu

- Zjednodušit systém kontrol v rámci Reformy zemědělské politiky EU

- Zjednodušit evidenci při úhradě daní týkající se výroby a užití bionafty

- Zabránit opakovanému zjišťování statistických dat

- Zjednodušit evidenci a snížit dobu pro uchovávání dokladů veterinárního charakteru

- Zjednodušit registraci a značkování při chovu dobytka

- Snížit náročnost dokumentace při projektech zaměřených na ochranu životního prostředí

Vliv byrokracie na konkurenceschopnost

Omezení byrokracie zemědělství by mělo dát evropským zemědělcům a potravinářům větší prostor pro uplatnění své produkce v konkurenci s mimoevropskými teritorii. V současné době je totiž unijní zemědělská i potravinářská produkce oproti jiným dražší a Unii také postupně, ale dlouhodobě klesá jinak aktivní bilance zahraničního obchodu. Situace se přitom oproti současnému stavu v blízké budoucnosti ještě zhorší. V současné době totiž ještě může EU produkty vyvážené mimo své území dotovat, jenže to již nebude podle dohod v rámci Světové obchodní organizace nejpozději od roku 2013 možné. Navíc se omezení exportních dotací předpokládá v nějaké náběhové křivce už od roku 2010. Času na potřebné změny tedy již příliš mění, v případě snižování administrativy přitom může Unie počítat, na rozdíl od jiných kroků, s podporou zemědělských podnikatelů. Jak totiž ukazuje i tuzemský příklad, byrokracie vadí všem, bez ohledu na velikost i názorové rozdíly na řešení připravovaných či probíhajících reforem evropské zemědělské politiky.

Petr Havel, psáno pro týdeník Profit