Regiony se snaží prosadit si svou
Na přelomu července a srpna se 13 euroregionů rozkládajících se z části také na českém území rozhodlo založit vlastní asociaci. Hlavní důvody jsou tři: chtějí tak zefektivnit prosazování společných zájmů na úrovni EU, lépe čerpat unijní finance v novém programovém období a také zlepšit spolupráci při boji se současnými i budoucími přeshraničními výzvami.
Zaměřeno na předsednictví
V průběhu srpna se větší pozornost věnovala přípravám českého předsednictví Rady EU, které začne už za necelý rok. Na začátku měsíce bylo oficiálně potvrzeno, že hlavní město Praha se zapojí do jeho organizace. Podílet se bude jak na přípravě akcí v rámci programu předsednictví, tak na komunikační kampani vlády a dalších aktivitách.
Dosavadní příprava a především rozpočet předsednictví byli dlouhodobě terčem kritiky, na konci srpna se k ní přidal i Senát. Nelíbí se mu například fakt, že téměř všechny akce se budou konat v Praze.
I když vláda podcenění příprav odmítala, sama nakonec po interní zprávě vyhodnotila, že rozpočet předsednictví potřebuje doplnit. Kabinet tak 23. srpna odsouhlasil jeho navýšení o přibližně 200 milionů korun na celkové 1,4 miliardy. Součástí má být i navýšení personálních kapacit.
Hlavní epidemiolog EU není potřeba, zní z ČR
EU by měla do konce letošního roku jmenovat svého hlavního hygienika a vytvořit kolem něho úřad, který by pomohl propojit přední odborníky v členských státech s cílem formulovat politická doporučení založená na vědeckých důkazech. Měl by působit i jako místo pro komunikaci s veřejností v době krize.
Pro případné budoucí zdravotní krize v EU ale podle hlavní české hygieničky Pavly Svrčinové není potřeba tento úřad zřizovat, stačí stávající orgány, především pak Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Řekla to v první polovině srpna na jednání senátního zdravotního výboru při projednávání dokumentu Evropské komise Poučení z pandemie covidu-19.
Babiš a dotace
V srpnu se opět dostal do titulků médií střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Ukázalo se, že ČR chce žalovat Evropskou komisi kvůli neproplacení dotace firmě z premiérova svěřenského fondu.
Střet zájmů premiéra Babiše potvrzený auditním šetřením Evropské komise zároveň vyvolává nejistotu mezi farmáři. Někteří z nich zatím nedostali dotace na nové vybavení kvůli tomu, že ho nakoupili od agrárního holdingu Agrofert. Podle Asociace soukromého zemědělství se proplácení dotací zpozdilo kvůli tomu, že si platební agentura, tedy Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF), není jistá výkladem stávající legislativy. Právní nejistota nyní dopadá na jednotlivé zemědělce, mezi kterými jsou i mladí začínající farmáři. Asociace má za to, že dotace jim budou proplaceny až poté, co bude šetření kolem střet zájmů ukončeno.
Nenecháme se vydírat, vzkazuje Hamáček
Pro Českou republiku je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii. Řekl to český ministr vnitra Jan Hamáček při mimořádné videokonferenci unijních ministrů vnitra 18. srpna. Ministři se zabývali jak migrační krizí na hranicích Běloruska se členskými státy EU, tak bezpečnostní situací v Afghánistánu po ovládnutí země radikálním hnutím Tálibán.
Hamáček přislíbil další českou pomoc Litvě, která čelí migračnímu tlaku z Běloruska. Co se týká Afghánistánu, místopředseda vlády vyzval například k tomu, aby se EU zaměřila na podporu států sousedících s touto zemí.
Autor: Ondřej Plevák
Zdroj: EURACTIV.cz