Týden podle PH č. 35 - 2021 (pH týdne: 6)

Sdílejte článek
Týden podle PH č. 35 - 2021 (pH týdne: 6)

V médiích často opakovaná otázka, co může každý jednotlivec udělat pro zlepšení stavu životního prostředí a naší krajiny, a tím mimo jiné přispět ke zmírnění dopadů klimatických změn, má docela konkrétní a zcela aktuální odpověď: Vlastníci půdy, kterých je v naší zemi na tři miliony, mohou změnit podmínky nájemních a pachtovních smluv, za nichž pronajímají hospodařícím zemědělcům své pozemky. Doba k tomu vhodná je právě v současné době, konkrétně do konce měsíce září, kdy je možné smluvní podmínky měnit, včetně změny stávajících nájemců a pastýřů. Nelze tak totiž činit on-line v průběhu roku, protože příslušné změny by mohly dopadnout na hospodařící zemědělce v průběhu zemědělského roku. Na možnost změn či vypovězení smluv upozornila brněnská Nadace Partnerství, která zároveň nabízí vlastníkům zdarma poradenství, jak v takovém procesu postupovat.

Výsledkem změn by mělo být šetrnější obhospodařování půdy, a pokud je by vlastníci půdy skutečně promítli do smluv, krajině a přírodě (a třeba také v prevenci rizik sucha nebo naopak povodní) by to nepochybně v mnoha případech pomohlo. Značná část vlastníků však o této možnosti neví, řada dalších pak nemá ke změnám dostatek politické vůle. Příkladem za všechny je postoj obce Lužice v Olomouckém kraji, která se rozhodla pronajmout své pozemky v rozporu se stanoviskem odborné komise doporučující jako nejvhodnější nabídku pronájem soukromému zemědělci. Což je jedním z mnoha případů stále přetrvávajících osobních a ideových vazeb na našem venkově z minulosti.

I proto je velmi důležité skutečnou realitu minulosti připomínat. Právě historie venkova, zemědělství a soukromých zemědělců, z nichž mnozí v současné době opětovně hospodaří na rodinných farmách (a mnozí další se toho nedožili), se týká odhalení pomníku obětem kolektivizace na úpatí symbolické hory Říp, které se z iniciativy Asociace soukromého zemědělství ČR uskuteční v pátek 17. září v 10.30 hodin, mimo jiné za účasti předsedy Senátu Miloše Vystrčila, v den oslav celostátních dožínek Asociace.

Nejen tato tradiční společensko-kulturní akce se ovšem letos zřejmě ponese více než kdy jindy ve znamení blížících se změn Společné zemědělské politiky EU, které jsou stále terčem kritiky té části podnikajících zemědělců, kteří se se změnami nechtějí smířit, a to napříč celou EU. Na rizika změn upozornila v průběhu prázdnin mimo jiné nadnárodní organizace evropských zemědělců COPA/COGECA, která varuje spolu s výzkumným střediskem EU (JRC) před „děsivými dopady ozeleňovacích plánů“, jak uvedl na své stránce zemědělský všeználek Ivan David. Ten samozřejmě okamžitě využil kritiky budoucí SZP ke kritice celé EU. Opětně je tak třeba připomenout, že bez EU by bylo naše zemědělství prakticky bez dotací, neboť drtivá většina podpor do oboru směřuje ze zdrojů EU, kam sice naše země také přispívá, ale zatím stále více peněz z Bruselu čerpá. Od doby vstupu ČR se přitom dotace do zemědělství v ČR zvýšily více než pětinásobně, a i když lze vyslovit množství výhrad k nastavení finančních toků, jedinou další alternativou by bylo podporovat zemědělství z národních zdrojů – a tam by se zcela určitě takové objemy peněz, jaké proudí z EU, nenašly. K tomu pak lze ještě dodat, že konkrétní nastavení dotací je stále více v rukou národních států, takže kritizovat za nastavení toků peněz nelze jen Brusel.

V rukou jednotlivých členských zemí je ovšem také nastavení legislativních podmínek, zákonů a vyhlášek, které se zemědělstvím (a také lesnictvím) souvisí. Z poslední doby je jedním z ilustrativních příkladů vládní odmítnutí zrychleného schválení novely zákona o myslivosti, jejíž ambicí byl mimo jiné bránit škodám na lesních porostech i zemědělských kulturách působených zvěří. To v praxi znamená, že (nejen) uvedenou novelu bude nutné projednat znovu od začátku v dalším volebním období, a nezbývá než jen doufat, že bude nakonec nejenže přijata, ale že bude schválena ve znění, které škodám skutečně bránit bude.

Úplně na závěr pak ještě jedna vodohospodářská informace. Společnost Pražské vodovody a kanalizace se na žádost některých pražských městských částí rozhodla monitorovat výskyt koronaviru v odpadních vodách ve školách. Jde o pilotní projekt, jehož cílem je v předstihu odhalit zhoršující se epidemiologickou situace v dotčené komunitě - ve většině případů totiž lidé začínají virus vylučovat ve stolici několik dní předtím, než se u nich nákaza projeví. Velkou výhodou monitorování odpadní vody přitom je, že je tato metoda zcela nezávislá na ochotě nakažených podstoupit klinické testování, je výrazně levnější a umožňuje sledovat také šíření nových mutací. Pokud se projekt osvědčí, mohl by být obecně uplatňovaný jako součást prevence rizik koronaviru všude tam, kde o něj lokality s koncentrovanější populací budou stát.

Petr Havel


Přečteno: 79x