Ta bude bude mimo jiné po zemědělcích chtít, aby zvětšili plochu určenou pro krajinné prvky, jako jsou remízky, biopásy a podobně. Přitom sedláci dostanou nižší finanční podporou od EU. „Po nás zemědělcích se tak chce, abychom toho dělali pro krajinu a životní prostředí více, ale za méně peněz. Požadavku rozumím, ale z ekonomického pohledu to nelze,“ podotýká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

 

Pro některé české zemědělce by mohly být přísnější požadavky na budování krajinných prvků problém. Jen necelých třicet procent zemědělské plochy je totiž v držení přímo zemědělců, těch je v Česku asi 30 tisíc, ale zbylá část hospodaří na základě pachtovní smlouvy. „Vybudovat to na vlastním není pro zemědělce problém, ale vysvětlete vlastníkovi, že na jeho pozemku byste chtěli udělat krajinný prvek. To problém je,“ řekl prezident.

 

Kvůli těmto potížím tedy přišli zemdělci s požadavkem na odpuštění daní z dotací. Studie agrární komory uvádí, že by to státní rozpočet zatížilo zhruba třemi miliardami korun.

Návrh by do jisté míry podpořila i Asociace soukromých zemědělců České republiky. Ovšem s podmínkou: případné „oddanění“ musí skutečně pomoci českým sedlákům a české krajině a mělo by se tedy týkat především menších a lokálně hospodařících subjektů. „Rovnou říkám, že je nesmysl odpouštět daně ze zemědělských dotací nějakým obrovským podnikům a nadnárodním celkům, které s Českou republikou a jejími zájmy nemají nic společného a čerpají dotace z jiného důvodu, než na zkrášlování Česka a zlepšování naší půdy či zdrojů vody,“ kontruje předseda Asociace soukromých zemědělců Jaroslav Šebek.

 

Podle analytika Petra Havla není návrh agrární komory špatnou cestou. Úlevy nebo odpuštění daní jsou podle něho nejspravedlivější podporou.