Týden podle PH č. 36 – 2021 (pH týdne: 8)

Petr Havel
Sdílejte článek
Týden podle PH č. 36 – 2021 (pH týdne: 8)

Nejen pro sedláky z Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) byla nejvýznamnější událostí týdne Valná hromada ASZ ČR, která kromě bilance činnosti Asociace posunula zase o kus dál vizi legislativního ukotvení pojmu rodinná farma v našich zákonech. Odpolední politická debata představitelů šesti demokratických, v současné době opozičních nebo neparlamentních stran s členskou základnou ASZ ČR totiž vyzněla jednoznačně ve prospěch podpory této myšlenky, právě i ze stran politiků. Velmi důležitý je také příklad ze Slovenska, kde se již tato myšlenka v praxi prosadila, a kromě toho se v této sousední zemi zásadně změnil přístup k soukromému zemědělství a jeho podpoře. To je faktickým důkazem, že i v postsocialistických zemích lze uplatňovat evropský model zemědělství, a záleží tak jen na politické vůli a lidech, kteří považují podporu selského stavu za princip, kterému věří a o kterém jen nemluví, ale konají.

Už v průběhu měsíce září může ČR získat prvních 13 procent z celkové částky ve výši 180 miliard korun z EU, konkrétně z fondu obnovy, přičemž základní podmínkou čerpání je závazek využít z uvedené částky minimálně 37 procent na ekologické projekty a nejméně 20 procent na investice do digitalizace. Ministři financí EU totiž počátkem tohoto týdne odsouhlasili český návrh Národního plánu obnovy (NPO), jehož původní verze byla na půdě naší země podrobena značné kritice, zejména ze strany ochranářských organizací. Uvedených 13 procent má přitom sloužit k předfinancování projektů, pro zemědělství, ale ještě spíše lesnictví je nicméně důležité, že zhruba 8,5 miliardy korun je v NPO vyčleněno na zalesňování pestřejší skladbou dřevin po kůrovcové kalamitě a téměř za 2 miliardy korun by měly být budovány malé vodní nádrže.

Podle verdiktu EU splnila ČR k tomu, aby mohla čerpat zálohy na projekty, všechna potřebná kritéria. K úplnému vyčerpání unijních peněz ale naše země podle EU musí lépe ošetřit problematiku střetů zájmů vrcholových politiků. To je výzvou především pro naše zákonodárce, minimálně k novelizaci současného zákona o střetu zájmů, který evidentně představě EU nevyhovuje. Výzvou pro naše zemědělce jsou ale i některé vize, které byly tento týden diskutovány na Česko-německé konferenci o životním prostředí, například využití sinic ze stojatých vodních ploch jako suroviny k výrobě krmiv nebo hnojiv. Problematikou se zabývá Ústav chemických procesů Akademie věd, bylo by ale také žádoucí, aby se na stávajícím výzkumu podílela i zemědělská a rybářská praxe.

V souvislosti s růstem nákladů na zemědělskou produkci se po nějaké době opětovně objevilo téma nedanit zemědělské dotace. Obecně lze přitom konstatovat, že daňové nástroje jsou obvykle efektivnější formou podpory čehokoli, neboť většinou nepřinášejí další, v zemědělství již tak zbytnělou byrokracii, která navíc administrací z klasických finančních podpor nemalou část peněz odčerpá na platy příslušných úředníků. Na druhou stranu jsou ale daňové nástroje snadno zneužitelné, a záleží tak vždy na podmínkách při nastavení daňových úlev. Ty by se například mohly týkat malých a mikro zemědělských podniků, lze se však obávat, že takto se při nedanění zemědělských dotací v ČR v tuto chvíli neuvažuje. Je však třeba poznamenat, že o využití tohoto nástroje naopak uvažují i někteří představitelé současné opozice.

I kvůli tomu, že září je (nejen) v ČR měsícem biopotravin, spustilo Ministerstvo zemědělství (MZe) ve spolupráci s Českou technologickou platformou pro ekologické zemědělství nový web věnovaný biopotravinám na www.mesicbiopotravin.cz. Dalším z osvětových projektů je pokračování projektu Poznej svého farmáře, přičemž první z farem, na nichž společensko-osvětová akce tuto sobotu 11. září proběhne, je členská farma ASZ ČR – Ekofarma Bošina na Broumovsku.