Pomník obětem kolektivizace je důležitou připomínkou historie, na níž se zapomíná

Petr Havel
Sdílejte článek
Pomník obětem kolektivizace je důležitou připomínkou historie, na níž se zapomíná

Na úpatí kultovní hory Říp u cesty na její vrchol stojí od pátku 17. září 2021 pomník obětem kolektivizace, jejíž součástí byl i nejrozsáhlejší pokus o likvidaci selského stavu naší země, známý jako „AKCE KULAK“.

Odhalení pomníku se zúčastnily desítky rodin současných sedláků, včetně pamětníků perzekuce selského stavu, sdružených v Asociaci soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), a také značný počet významných představitelů demokratických politických stran, včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Jak přitom připomněl v úvodním emotivním projevu předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek, před 70 lety, v listopadu 1951, vyvrcholily v naší zemi na nejvyšší vládní úrovni přípravy na spuštění akce, která zanechala na českém venkově, na selských gruntech, na jejich hospodářích a jejich rodinách hlubokou jizvu, která se navzdory času a změnám v naší společnosti stále úplně nezacelila. „Šlo o další ze systémových kroků směřující k likvidaci hrdého a svobodného selského stavu, který nekolaboroval s tehdejší mocí, ani se jí nepodvolil, a který byl svými hodnotami, výsledky své práce a svým selským rozumem velkým nebezpečím pro manipulativní bolševickou moc, která měla s venkovem úplně jiné plány. Šlo o akci pod názvem „Kulak“, která dokonala násilnou a plošnou kolektivizaci desítek tisíc nejen větších ale nakonec i těch nejmenších hospodářů,“ uvedl Šebek.

O potřebě připomínat historii, na kterou mnozí a rádi zapomínají, a to nejen zmiňovanou akci Kulak, se na místě shodli všichni přítomní. Zejména v poslední době totiž sílí snahy nejen o tendenční výklady kolektivizace, ale i celé předlistopadové historie, a s tím spojené snahy k návratu do tohoto období, byť sofistikovanější formou. I dnes, stejně jako v minulosti, dochází k postupnému omezování svobod, růstu arogance státní moci či schvalování množství zcela zbytečných zákonů, někdejší kolektivizaci pak nahradila koncentrace vlastnictví půdy a korporátní zemědělství. Účastníci akce i proto vyzvali přítomné politiky, aby napnuli veškeré své úsilí k zastavení současného vývoje.

Plnou podporu selskému stavu i aktivitám ASZ ČR vyslovili na místě ve svých projevech všichni přítomní hosté. „Sedláci byli, a věřím, že jsou a budou pilířem svobodné společnosti,“ zdůraznil mimo jiné i předseda Senátu Miloš Vystrčil. Jiří Urban z Ústavu pro studium totalitních režimů připomněl, že se díky ASZ ČR nestal pojem sedlák v našich zemích pouze historickým pojmem, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka zase zdůraznil, že pomník obětem kolektivizace stojí na důležitém a symbolickém místě. Přítomní účastníci si také na místě vyslechli příběh člena ASZ ČR a jednoho z pamětníků kolektivizace, Václava Daška a v samotném závěru ocenili potleskem projev Mileny Kozumplíkové, která byla iniciátorem myšlenky pomníku obětem kolektivizace a která mimo jiné poukázala na schopnost sedláků se svobodně rozhodovat i bez nesmyslných zákonů. Odhalení pomníku, v jehož průběhu držela čestnou stráž Selská jízda, zakončil zpěv písně Ach, synku, synku.

Přečteno: 327x