To jiné statistiky už tak pozitivní nejsou. Počátkem tohoto týdne došlo k dalším útokům vlků na Broumovsku, jejichž cílem se staly ovce na farmě manželů Menčíkových, a to hned pět kusů ovcí. Podle statistiky došlo letos už ke 45 útokům vlků na hospodářská zvířata, reálně je ale počet útoků patrně větší – ne vše se nahlásí a jako útok vlka eviduje. Další ročník nadnárodní „Vatry proti vlkům“, jehož termín se ovšem totožný s termínem celostátních dožínek Asociace soukromého zemědělství ČR a také s odhalením pomníku obětem kolektivizace má proto svůj smysl, neboť regulaci stavů vlků je nutné, stejně jako v zahraničí, řešit i v podmínkách ČR.

Řešení střetu zájmů premiéra Andreje Babiše bylo věnováno smírčí řízení, o které požádalo MZe zástupce Evropské komise. Přestože průběh konzultací i jeho závěry mají být důvěrné, jde o zřejmý signál, že takzvaně „údajný“ střet zájmů prostě existuje, neboť jinak by česká strana takto aktivní nebyla. Jak aktivní bude ČR v dalších agropotravinářských problémech, může ČR ukázat EU v rámci našeho předsednictví, které se kvapem blíží (v roce 2022). Jedním z témat má být údajně také označování potravin v podobě „Nutri-Score“, prostřednictvím pětibarevné škály, kategorizující produkty na zdravé a nezdravé. Problematice se věnovala také pondělní konference organizovaná Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR), která v zásadě vyzněla ve prospěch tohoto způsobu označování. Dodat lze ale, že zastánci uvedeného systému jsou především nadnárodní potravinářské společnosti, která již dobrovolně takto potraviny v některých případech označují. Nic proti dobrovolnosti, problém je spíše v tom, že snahou některých zemí, například Francie, je stanovení plošné povinnosti takto označovat potraviny. Pikantní je zejména důvod, proč tomu tak má být – totiž, že spotřebitelé se v informacích na obalech potravin nevyznají. To je ovšem docela pochopitelné, když se do označovacích povinností postupně přidávaly v minulosti další a další položky, což nemohlo vlastně ani jinak, než nesrozumitelností skončit. Uměle vytvořená nesrozumitelnost má být nyní nahrazena možná sice optickou srozumitelností, spotřebitele ale pro změnu matoucí plošně stanovenou „zdravostí“ potravin.

Zatímco sklizeň hlavních hospodářských plodin je prakticky u konce, kůrovcová kalamita v ČR zdaleka nekončí, jak tento týden prezentovali představitelé Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). Kůrovcem je podle MZe mimořádně silně zasažená nebo ohrožená polovina katastrů v ČR a ministerstvo proto rozšířilo území, na kterém mohou vlastníci upustit od některých opatření, a to o sedm procent na 6 569 katastrálních území, což je polovina celkového počtu katastrů v ČR. Nejen kvůli proto SVOL opětovně otevřel otázku ocenění mimoprodukční role lesů prostřednictvím platby na plochu obdobně, jako je tomu v zemědělství, a to ve výši zhruba 2 500 korun na hektar. To by v praxi ročně znamenalo pro nestátní vlastníky lesů částku zhruba 5 miliardy korun, což se vzhledem k celkové každoroční výši zemědělských dotací a skutečnosti, že lesy v ČR zaujímají třetinu plochy země, nezdá zas tak hodně. SVOL také představil takzvanou „Zelenou knihu“ jako podklad pro přístup k lesnímu hospodářství pro potřeby (nejen politiků), a nové vedení – novým předsedou je Jiří Svoboda, předseda komory obecních lesů a ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav, post jednoho ze dvou místopředsedů obhájil Richard Podstatzký, předseda komory soukromých lesů a vlastník soukromého majetku Litenčice.

I lesnictví se přitom týká aktualizace opatření reagujících na změny klimatu, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Mezi nová opatření, má podle tohoto dokumentu patřit například novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by měla nastavit podmínky pro ponechání a tvorbu vybraných krajinných prvků sloužících k ochraně půdy v zemědělském půdním fondu bez nutnosti odnímání, podpora navýšení podílu krajinných prvků s vysokou rozmanitostí na zemědělských plochách a vytvoření podmínek pro uplatnění agrolesnictví jako způsobu využití zemědělské půdy zlepšujícího přirozené funkce zemědělské krajiny. V oblasti lesnictví akční plán počítá se změnou lesnické legislativy s cílem vytvořit rovnoprávné podmínky pro uplatnění nepasečných způsobů hospodaření jako předpokladu pro zvýšení druhové a prostorové pestrosti lesů. Nezbytností budoucí lesnické praxe má být zvýšení biodiverzity při zachování produkční funkce ponecháváním lesních těžebních zbytků k zetlení v lesních porostech - ponecháváním stromů na dožití, a objemu mrtvého dřeva stanoveného podílem z prováděných hospodářských zásahů.

Nakonec ještě pár slov o minipivovarech. Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSM) připravuje po roční odmlce v pořadí 9. ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě (24. a 25. 9.), co je ale důležitější, že i přes komplikace s koronavirem minipivovarů v ČR stále přibývá – loni 29, letos zatím šest, přičemž pouze pět minipivovarů v důsledku pandemie definitivně skončilo. V době Festivalu už přitom svaz nepovede dlouholetý prezident ČMSP Jan Šuráň – i minipivovary mění své vedení…