Vláda například tvrdila, že omezí erozi půdy a její degradaci, zvýší obsah organické hmoty v půdě, tedy například návrat hnoje na pole. Zavázala se také k podpoře opatření vedoucích k zadržování vody v krajině – to bylo velké téma hlavně v předchozích pěti letech, kdy Česko zažívalo období sucha.
„Příští vláda by si měla plně uvědomit závažnost problémů, se kterými se česká krajina potýká. Drobné dílčí kroky nestačí,“ říká Věnek Bonuš, právník expertní skupiny Frank Bold, která se projektu Živá půda účastní. Těmi největšími problémy jsou již zmíněná eroze půdy, tedy její úbytek, její nízká schopnost zadržovat vodu, velké množství pesticidů a s tím související pokles stavu hmyzu. A rovněž ztráta kvalitní zemědělské půdy v důsledku nové výstavby.
Bonuš je přesvědčený, že stát by měl za dotace vyplácené zemědělcům – za každý obdělávaný hektar půdy – v mnohem větší míře vyžadovat rovněž péči o krajinu a šetrné hospodaření. Měl by podle něj také vybudovat poradenský systém, který zemědělcům pomůže se zaváděním šetrných postupů či budováním remízků nebo mokřadů.
„I když vláda podnikla některé prospěšné kroky, třeba omezení rozlohy polí na 30 hektarů, propásla příležitost k výraznému ozdravení zemědělské politiky, a tedy krajiny,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Ministerstvo zemědělství závěry odborníků z projektu Živá půda odmítá. Ekologové například tvrdí, že vláda ve věci zadržování vody v krajině udělala jen dílčí a nedostatečné kroky. „S takovým tvrzením rozhodně nesouhlasíme. Ministerstvo zemědělství se například zaměřilo na budování rybníků. V průměru každý den se vybuduje nebo obnoví jeden rybník. V letech 2019 a 2020 byla podpořena výstavba 759 nových rybníků. Do roku 2030 na to plánujeme podporu až 3,75 miliardy korun. To umožní výstavbu, opravu nebo odbahnění přes 2600 rybníků,“ upozorňuje Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva. Připomíná také, že úřad prosadil změnu vodního zákona, která usnadňuje jejich budování. „Nyní je možné rybníky do dvou hektarů s výškou hráze do 2,5 metru postavit takzvaně jen na ohlášení,“ podotýká.
Podle ekologů ale nejsou nové rybníky všespásné a ani nemusí mít vždy pozitivní vliv. „K řešení příčin sucha je nutné v oblasti zemědělství především posílit schopnost půdy zadržet vodu,“ upozorňují. I o to se ale podle Bílého ministerstvo snaží. Od letošního roku například nelze pěstovat jednu plodinu na ploše větší než 30 hektarů. Většina ekologů však i tuto rozlohu považuje za příliš velkou a chtěla by ji ještě alespoň o polovinu zmenšit.
Ekologové i ministerstvo zemědělství se shodují, že je po desítkách let intenzivního zemědělství potřeba do vyčerpané zemědělské půdy vrátit organickou hmotu. Ta na sebe váže velké množství živin a vody. K ní je ale potřeba organická výroba, tedy hlavně chovy skotu a prasat. Přestože se vláda zaštiťuje podporou těchto výrobců, podle nových dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) počet zemědělců chovajících zvířata v zemi za uplynulých dvacet let poklesl téměř o 43 procent, z 28 tisíc na 16 tisíc.
Rovněž se snížila i celková výměra půdy, na které zemědělci hospodaří. Loni zaujímala 3,5 milionu hektarů. Každý den jí ale ubývá téměř 18 hektarů. „Potvrdil se dlouhodobý úbytek obhospodařované zemědělské půdy, který za posledních 20 let činil více než 130 tisíc hektarů,“ říká Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Zároveň se podle ní zvětšila průměrná výměra, na které zemědělci hospodaří, z 93 hektarů na 121 hektarů.
Ministerstvo se také chlubí tím, že se mu podařilo nastavit nové dotační podmínky, které vynucují pestřejší skladbu pěstovaných plodin a jejich povinné střídání v jednotlivých letech. Ministerstvo také nyní navrhuje finančně zvýhodnit ty zemědělce, již vyčlení alespoň osm procent ze svých polí, na kterých nebudou hospodařit. Stane se z nich místo pro přírodu. „U krajinných prvků, tedy například remízků, mokřadů a stromořadí, se nám podařilo dojednat změnu a osvobodit je od daně z pozemků,“ vyzdvihuje Bílý. Novinkou, kterou tato vláda dojednala, je podle něj také podpora většího zastoupení mokřadních ploch tím, že i na zamokřené plochy na polích, na nichž zemědělec nehospodaří, lze čerpat dotace, jako by byly obdělávané.
Ekologové vládě také vyčítají, že lépe nechrání podzemní zdroje vody, jak slibovala. „České vodní toky jsou ohroženy zejména pesticidy, které se nachází v 95 procentech povrchových vod a ve 40 procentech podzemních vod dokonce v nadlimitním množství,“ upozorňuje projekt Čistá příroda. Ministerstvo oponuje, že Česko v EU patří mezi trojici zemí, spolu s Portugalskem a Irskem, kde množství chemických látek užívaných v zemědělství klesá nejvíce. V Česku se mezi lety 2011 a 2018 snížilo o více než čtvrtinu. Další omezování pesticidů ministerstvo ještě chystá. Přísnější podmínky chce nastavit například i v okolí vodních nádrží.
V zemědělství tak dochází k paradoxní situaci: na jedné straně zemědělci z EU a od státu dostávají velké dotace na své hospodaření, při němž používají pesticidy, ze stejných míst jsou ale zároveň velké dotace na odbourávání pesticidů z vodních zdrojů, do nichž se z polí dostávají.
Podle červencové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) stát na zajištění kvality vody v letech 2013 až 2020 vydal celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu. „Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval,“ upozorňuje kontrolní úřad.
Hlavním znečišťovatelem povrchových a podzemních vod pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost. V letech 2013 až 2019 získali zemědělci každoročně více než 30 miliard korun na dotacích. „Stát však dotačním systémem nemotivuje zemědělce k tomu, aby změnili svou praxi a snížili využívání pesticidů,“ podotýká NKÚ.
Podle Jana Doležala, prezidenta Agrární komory, se už teď podmínky pro zemědělské hospodaření každý rok zpřísňují, ale radikální změny nelze provést hned. „Čeští zemědělci snižují spotřebu přípravků na ochranu rostlin a používají stále důmyslnější technologie, které jsou šetrné ke krajině. Hlavním úkolem zemědělství je zajištění dostatečného množství kvalitních potravin pro obyvatelstvo za dostupné ceny. Je proto nezbytné najít kompromis, z roku na rok nelze zezelenat,“ připomíná Doležal.
Viktor Votruba
Zdroj: iHNed.cz