Okolo šesti milionů korun zaplatí Zemědělské družstvo Novosedly z Karlovarského kraje každoročně za hnojení. Při současných cenách hnojiv, které vzrostly v důsledku extrémního zdražení plynu, by zaplatilo minimálně dvakrát tolik. „Za tyhle ceny si to nemůžeme dovolit. Žádné zásoby na jaro nemáme, bude to průšvih,“ obává se předseda družstva Vladimír Vrzáček.

Zemědělci na podzim používají mnohdy statková hnojiva jako hnůj nebo kompost. „Na jaře ale potřebujeme dusíkatá, abychom po zimě podpořili rostliny. S nákupem vyčkáváme, nic jiného nám nezbývá. Ani si nechci připustit, že se ceny do jara nesrovnají,“ dodal Vrzáček.

Podobně se k tomu staví i jihomoravský zemědělec Antonín Osička. „Něco koupit musíme, jsme v suché oblasti a hnojiva potřebujeme. Zatím jednáme s dodavatelem o ceně. Zaznamenali jsme navýšení o 120 až 150 procent. Takové ceny jsem ještě nezažil, a to mám dost roků,“ poznamenal Osička.

Při výrobě hnojiv a čpavku je největší nákladovou položkou plyn. Právě historicky nejvyšší ceny plynu citelně dopadají na chemičky napříč kontinentem. K omezení výroby již dříve přistoupil agrochemický gigant BASF či druhý největší světový dodavatel čpavku, norská společnost Yara. Omezení výroby se nevyhnulo ani německé chemičce SKW Stickstoffwerke Piesteritz, která je klíčovým podnikem Agrofertu. Krátce nato výrobu omezila druhá největší chemička koncernu, slovenská Duslo. Další společnost spadající pod Agrofert, Lovochemie, zatím vyrábí bez omezení.

„Nelze ale vyloučit, že i zde budeme muset přistoupit k omezení výroby. Rozhodnutí ještě nepadlo. Pokud produkce hnojiv bude rentabilní, vyrábět budeme,“ uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Dodal, že i když pod koncern patří jak výrobci hnojiv, tak ti, kteří je používají, zemědělské podniky v rámci Agrofertu nejsou přednostně zásobované.

Úroda na plné sklady nepočká

K obavám z přetrvání cen hnojiv se přidává fakt, že zemědělci musí na jaře hnojení zvládnout v přesně určenou dobu, ta trvá třeba dva týdny. „Pokud v tu chvíli nebudou mít čím hnojit, není možné to zkusit za měsíc. Další šance je až za rok. Bez hnojení bude nižší výnosnost i kvalita. Zvlášť třeba u potravinářské pšenice se kvalita přímo váže na hnojení,“ upozornil Jan Staněk, místopředseda Asociace soukromého zemědělství.

Český výrobce hnojiv, společnost Agra Group, potvrzuje, že už nyní jsou vyprodaní. „Produkty na podzimní sezonu jsme zdražili jen mírně a všechno je pryč. Na jarní sezonu ale musíme ceny výrazně zvýšit. Pro naše výrobky je zásadní surovinou močovina a ta proti loňsku zdražila o 150 procent. Kromě toho, že je drahá, tak je jí navíc málo, takže určitě nenaplníme naše obchodní plány pro následující rok,“ sdělil majitel společnosti Jiří Kopenec.

Dodal, že podobnou situaci si nepamatuje. „V roce 2008 byla krize, ale věděli jsme, že je to jen výkyv a vše se vrátí do původních hodnot. Tady se obávám, že se nastavují úplně nové cenové hladiny. Levně už bylo,“ míní.

Výhodu nyní mají ti, kterým se podařilo hnojiva nakoupit ještě před skokovým zdražením. „Smlouvy na dodávky jsme uzavřeli v červnu. Ceny byly vyšší, než jsme zvyklí, ale přijatelné. Ledek jsme koupili za 6300 korun za tunu, dnes stojí tuna přes 13 tisíc,“ poznamenal zemědělec Zdeněk Rechtik z družstva v Olbramkostele.

Někteří pěstitelé se už nyní připravují na to, že budou hnojit méně, a počítají s nižšími výnosy. Ty by se spolu s vyššími náklady mohly projevit i ve zdražení potravin. Zemědělci ale právě v prominutí dražších vstupů do finální ceny produktu doufají. Jenom hnojiva totiž tvoří kolem 30 až 40 procent nákladů. Kvůli jejich vyšším cenám to může být i 50 procent.

Rostoucí ceny hnojiv trápí zemědělce po celé Evropě. Například francouzští pěstitelé zvažují, zda místo kukuřice nepěstovat na hnojení méně náročnou slunečnici. To by ale nejspíš vedlo ke zdražení kukuřice, kterou chovatelé krmí zvířata, a to by v důsledku mohlo vést ke zdražení masa.

Kuřatům chybí CO 2

Na masný průmysl má omezení chemiček dopad i v nedostatku oxidu uhličitého, který vzniká při výrobě hnojiv jako vedlejší produkt. Používá se na jatkách a je důležitý při balení masa. Upozorňují na to zejména britští producenti drůbeže v souvislosti s uzavřením dvou závodů americké firmy CF Industries v Británii.

Spotřeba oxidu uhličitého v drůbežářském sektoru není zanedbatelná ani v tuzemsku. „Pakliže skokově narostou ceny nebo tento plyn nebude dostupný, znamenalo by to navýšení výrobních nákladů nebo nemožnost dodávat balené zboží do maloobchodního prodeje,“ uvedla Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.

Další z důsledků omezení výroby chemiček dopadá na motoristy. Na trhu začíná chybět roztok Ad Blue, který se vyrábí ze čpavku a u spalovacích motorů slouží ke snížení emisí oxidu dusíku.

Podle Václava Louly, mluvčího České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, zásoby roztoku v Česku jsou. Například společnost JUR Trans, která provozuje čerpací stanice Shell v Třinci-Oldřichovicích, Návsí a Čeladné, již omezení zaznamenala. „Dodavatel roztoku v kanystrech nám oznámil, že bude na příděl. Druhý dodavatel řekl, že nemá. Spatřujeme navíc výrazný nárůst zájmu o Ad Blue, může to souviset s tím, že podle mých informací na Slovensku už není. Cena určitě půjde nahoru,“ řekla vedoucí stanic Romana Mikulová.

Klára Vašíčková

Zdroj: iHNed.cz