Nediskriminujte mě

Senát Nejvyššího soudu pod vedením předsedkyně soudu Ivy Brožové v tomto případě vyhověl dovolání soukromé rolnice z jihu Čech.

Ta koupila pohledávku vůči státu od původních vlastníků a zažalovala Pozemkový fond o vydání náhradních pozemků v obci Přísečná v celkové hodnotě 150 tisíc korun.

Rolnice chtěla rozšířit svoje hospodářství, s pozemky nechtěla obchodovat.

U soudů v Českém Krumlově ani v Českých Budějovicích však neuspěla. Soudci totiž s odvoláním na verdikt Ústavního soudu, který rozhodl, že jenom přímí restituenti a jejich dědicové budou moci žádat o majetek i po 1. lednu 2006, nároky rolnice zamítly.

Žena se ale s dovoláním obrátila na Nejvyšší soud. Podle ní Česko jako dlužník zneužilo restituční tečky a narušilo rovnost dlužníků vůči státu.

Podle ní se stejně zachází jak se spekulanty s půdou, tak se zemědělci, kteří chtějí hospodařit.

Nejvyšší soud jí vyhověl. Podle soudců žena chtěla získat pozemky jako prostředek ke svému podnikání a rozšíření hospodářství a ne pro rizikové komerční aktivity.

Zemědělci nejsou spekulanti

Podle Asociace soukromého zemědělství jde o velmi důležitý verdikt. Podobně jako rolnice z jižních Čech postupovaly stovky zemědělců. "Jsou to poměrně časté případy," řekl deníku Aktuálně.cz tajemník asociace Jaroslav Šebek.

O tom, že restituční tečka neplatí pro bývalé majitele půdy, rozhodl před dvěma roky Ústavní soud. Ten tak rozhodl, když zjistil, že většinou půdu místo vlastníků získali velcí spekulanti.

"Ústavní soud při dokazovaní zjistil, že většina nároků restituentů nebyla v minulých letech uspokojena, a byly uspokojovány naopak jiné osoby (skupující nároky na restituční plnění)," řekl předseda soudu Pavel Rychetský.