Nová zemědělská politika v ČR musí vycházet z evropského modelu zemědělství, který je postaven na rodinných farmách, a tomu také musí odpovídat nastavení dotačních titulů a podmínek hospodaření preferujících zemědělce spjaté co nejvíce s lokalitou a pozemky, na nichž hospodaří, tedy zemědělce „z místa“. Obecně je proto třeba nastavit podpory tak, aby je mohla rozumně vyčerpat absolutní většina zemědělských podniků a nikoliv, aby byly přizpůsobovány pár desítkám agroholdingů často ve vlastnictví zahraničních subjektů a oligarchů. I v zájmu zajištění pestrosti a životaschopnosti venkova, péče o krajinu a produkce širokého spektra kvalitních potravin je tedy potřeba přesunout zájem především k podpoře mikropodniků, malých a středních firem v českém zemědělství, které jsou základem pro zajištění potravinové bezpečnosti do budoucna.
Vzhledem k tomu, že vodítkem k praktické aplikaci cílů Společné zemědělské politiky EU má být v každé členské zemi, a tedy i v ČR, Strategický plán, očekává ASZ ČR modifikaci jeho stávající podoby ve prospěch zodpovědně hospodařících zemědělců či zpracování zemědělských produktů na farmě. Naprosto nutné je podle ASZ ČR přenastavení dosud plánovaných finančních toků. ČR by měla v první řadě aplikovat zastropování zemědělských dotací v podobě, v jaké je v kompromisní variantě navrhl Zemědělský výbor Evropského parlamentu. Dalším důležitým krokem by podle ASZ ČR mělo být posílení podílu dotací na redistribuci (platby na první hektary) oproti zatím plánovaným 10 procentům na konečných 30 procent, a to na všechny podniky bez ohledu na jejich velikost. Budoucí vládní reprezentace se také musí urychleně zabývat zvýšením podpory znevýhodněných oblastí (ANC) a ekologického zemědělství, mimo jiné i vzhledem k oficiálnímu závazku zvýšit podíl ploch v ekologickém zemědělství postupně na 22 a cílově na 25 procent veškerých ploch. K tomu bude nutné zvýšit zatím uvažovaný podíl národního spolufinancování projektů ve druhém pilíři v rámci Programů rozvoje venkova z plánovaných 35 na více procent, ne však jako obecně pojatý „bianco šek“, ale jako podpora nasměrovaná na zcela konkrétní cíle umožňující konkurenceschopně naplňovat zásady SZP.
Ve stávajícím Strategickém dokumentu je, podle názoru ASZ ČR, nutné změnit celou řadu parametrů a podmínek dotačních titulů, jejichž výčet by zabral mnoho stránek textu – výše zmiňované příklady jsou tak jen velmi krátkým příkladem, ale odpovídají směru, kterým je třeba se v zájmu našeho zemědělství, krajiny i veřejnosti urychleně vydat. ASZ ČR proto vyzve budoucího ministra zemědělství i celou vládu k přípravě potřebných změn tak, aby bylo možné na konci letošního roku zaslat k Evropské komisi takovou podobu Strategického plánu, jež bude mít naději na jeho bezproblémové přijetí a která bude ve prospěch našeho zemědělství jako celku v následujících letech.
Kromě toho je samozřejmě nutné se také intenzívně zabývat odstraňováním byrokratických podmínek v podnikání, které po ČR nevyžaduje současná, ani plánovaná legislativa EU, zásadními změnami národních dotací a legislativních podmínek. ASZ ČR je samozřejmě nadále připravena být partnerem v jednání o konkrétních možnostech změn týkajících se podpory zemědělského podnikání.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR
