Podle předsedy Regionální agrární komory Středočeského kraje Jaroslava Mikoláše jsou letošní celkové výnosy obilnin vyšší než loni. Značně se však liší od konkrétních lokalit v regionu.
U řepky olejné je situace méně příznivá. Naopak cukrová řepa zatím naznačuje dobrý výsledek.
„Třeba Berounsko má letos průměrný výnos 4,6 tuny obilnin z hektaru, zatímco Nymbursko se může chlubit 7,8 tuny. Trochu horší situace byla i na Příbramsku a Rakovnicku. Rozdíly jsou velké a zapříčinily je odlišné klimatické podmínky. Západní část kraje na jaře více trpěla suchem, které pak vystřídaly silné deště, ale v nevhodném období. Počasí letos posunulo i termín sklizně. Zatímco v jiných letech v okrese Rakovník žně končíme v polovině srpna, letos to bylo až na začátku září,“ uvedl Jaroslav Mikoláš, který je zároveň jednatelem zemědělské firmy Lupofyt Chrášťany na Rakovnicku.
Chmel je hořký a kvalitní
Lupofyt se mimo jiné zabývá pěstováním chmele. „Na něm se na našich chmelnicích nepříznivě podepsalo poničení kroupami. Ale na druhou stranu klimatické podmínky této rostlině přály. Výsledky jsou proto nakonec mimořádně příznivé. Chmele je dostatek a má vysoký obsah hořkých alfa kyselin,“ konstatoval jednatel.
Informace o výnosech potvrzuje předseda Asociace soukromého zemědělství pro okresy Beroun a Kladno Josef Stehlík. Obhospodařuje 280 hektarů půdy na rodinném statku v Chodouni. „Letošní žně komplikovalo v červenci a srpnu deštivé počasí. Projevilo se to v konečném důsledku menším objemem i kvalitou zrna. Celkově ale hodnotím žně v našem regionu jako lepší průměr,“ prohlásil.
„Přestože bylo hodně vlhko, výrazně se v kraji neprojevila onemocnění obilnin. To je zajímavý poznatek způsobený asi výrazně chladnějším počasím, které deště provázelo a chorobám nepřálo,“ řekl Josef Stehlík.
V těchto dnech ještě sklízí z polí poslední zbytky prosa, plodiny, která se pěstuje už spíše okrajově.
Jídelny zase posílají objednávky
Václav Bek provozuje v Polabí rodinnou zemědělskou firmu, která je významným dodavatelem prodejen s ovocem a zeleninou, gastro provozů, restaurací, výroben lahůdek a školních jídelen na území celého kraje. Na polích v okolí Poděbrad se zaměřuje například na pěstování brambor, cibule, květáku nebo kořenové zeleniny. Firma ale také produkuje pšenici, sladovnický ječmen, oves nebo řepku olejku. Také on považuje letošní výnosy za lehce nadprůměrné.
„Dařilo se například bramborám, za pozitivní fakt považuji, že byl dostatek srážek, čímž jsme ušetřili na závlahách polí,“ řekl MF DNES.
V letošním roce, podobně jako v loňském, ale citelně zaznamenal pokles odbytu, zejména kvůli uzavření restaurací a školních jídelen v době covidu. „U škol se od září, kdy se žáci vrátili ke klasické výuce, situace zlepšila. U restaurací máme odbyt zhruba u 60 procent provozovatelů, zbývající už po nařízeném uzavření své podniky neotevřeli,“ popisuje své zkušenosti zemědělec.
„Velkým problémem je také nedostatek brigádníků na různé sezonní práce. Snažíme se využívat pracovníky z tuzemska, ale zájem o práci v zemědělství upadá. Přestože se je snažíme slušně zaplatit, u mnohých lidí vítězí lenost,“ je zklamán Václav Bek.
I to je podle jeho slov důvod, proč v posledních měsících výrazně rostou ceny potravin včetně tuzemské zeleniny.
Za nadprůměrné výnosy, alespoň u obilnin, považuje letošní rok hlavní agronom Agrodružstva Kačice Miloslav Daniel. Agrodružstvo hospodaří na Kladensku na více než třech tisících hektarech polností. Nyní tu ještě zbývá sklidit poslední lány kukuřice.
Prodávali za víc
Spokojenější jsou letos ve Středočeském kraji zemědělci i s výkupními cenami vypěstovaných plodin. Na druhou stranu prý ale vyšší ceny z velké části jen pokryjí rostoucí náklady.
Robert Božovský
Zdroj: iDNES.cz