Označování Nutri-score, které zavedla Francie, si za jeden z možných vzorů vzala Evropská komise při přípravě strategie Farm to Fork neboli Z farmy na vidličku. Jejím cílem je snížení ekologické stopy při výrobě potravin i to, aby jídlo bylo zdravější a snížila se třeba míra obezity. Se strategií, včetně povinného označování výživové hodnoty na přední straně obalu, v uplynulých dnech souhlasili i europoslanci. Podle nich je třeba omezit nadměrnou spotřebu masa a potravin s vysokým obsahem soli, cukru a tuků.
Proti označování se staví většina zástupců českých zemědělců a potravinářů. „Každý člověk má vlastní jedinečný imunitní systém a genetickou informaci, osobitý životní styl, a navíc se v průběhu svého života pohybuje v odlišných podmínkách, na které musí mimo jiné reagovat strukturou svého jídelníčku a stravovacím režimem,“ uvedl Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.
Strategie Farm to Fork představená loni v květnu je součástí Zelené dohody pro Evropu a do roku 2050 má přispět k dosažení klimatické neutrality. Komise nyní s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu připraví legislativní návrhy, které se dotknou pravděpodobně všech v potravinovém řetězci.
Zemědělce omezí třeba v používání pesticidů, na jejichž redukci se Evropský parlament shodl. Komise navrhla snížení o 50 procent do roku 2030. S tím nesouhlasí zástupci českých zemědělců, kteří spotřebu pesticidů dlouhodobě snižují. Zatímco tuzemští pěstitelé průměrně používají 1,9 kilogramu účinné látky na hektar, v Belgii nebo Itálii používají čtyřnásobek. V případě, že by každý stát musel snížit používání pesticidů o polovinu, Česko by se stalo nekonkurenceschopným.
„Nyní bude velmi záležet na tom, jaký podíl budou mít na plnění cíle této strategie jednotlivé členské státy Evropské unie,“ poznamenal prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Souhlasné stanovisko získal také návrh na rozšíření plochy pro ekologické zemědělství. Podle komise má být na čtvrtině ploch. V Evropské unii je dosud ekologicky obhospodařováno přes osm procent půdy.
Mezi další doporučení patří přepracování norem pro životní podmínky zvířat, problematický je třeba jejich transport na dlouhé vzdálenosti. Europoslanci také vyzývají komisi, aby co nejdříve předložila zákon o zákazu klecového chovu.
„Na konci klecového chovu se shodne celá Evropa. Shoda je také na roku 2027, což by měla být chvíle, kdy už žádné zvíře na farmách v Evropě nebude trpět v kleci. A nejde jen o slepice, ale o všechna hospodářská zvířata. Evropa musí být lídr v zajišťování kvalitních podmínek pro chov zvířat,“ uvedl pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Strategii Farm to Fork loni v říjnu projednala Evropská rada, která podpořila cíl vytvořit udržitelný potravinový systém. Nyní se k ní kladně vyslovilo 452 europoslanců, proti bylo 170 a 76 se zdrželo. Poslanci zároveň zdůraznili, aby komise při vytváření legislativních návrhů brala v potaz vědecké studie, které posuzují dopady na ekonomiku.
Podle farmářů hrozí, že ekologické zemědělství sníží produkci v Evropě, potraviny budou dražší, významně klesne vývoz a naopak posílí dovoz ze třetích zemí. Ke snížení výnosu podle českých zemědělců přispěje také snaha o výrazné omezení zemědělských emisí, jako je metan. Snížit emise metanu znamená snížit stavy dobytka. V důsledku toho ubude organických hnojiv a pícnin, kterými se dobytek krmí. Obojí přitom zlepšuje kvalitu půdy.
Klára Vašíčková
Zdroj: iHNed.cz