Podle zástupců vznikající vládní koalice je žádoucí stavební řízení urychlit a zachovat ustanovení, která směřují ke zrychlení výstavby zejména liniových staveb, ale také např. bytových domů. Jednání zástupců stran vznikající vládní koalice se zúčastnili také předseda Asociace krajů Martin Kuba, předseda Svazu měst a obcí František Lukl, Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova a Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv. Všechny uvedené asociace a organizace už před volbami vyjádřily obavy z dopadů nového stavebního zákona na rozvoj země.

Schválený zákon měl zavést jednotnou soustavu státních stavebních úřadů, v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Tato systémová změna měla podle předkladatelů řešit zásadní problém systémové podjatosti, tedy rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb.

„Vznik jednotné soustavy státních úřadů těmto případům může zabránit. Benefitem může být také jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů. Podmínkou je nicméně zajištění přechodu dostatečného počtu kvalitních úředníků a organizační zajištění této soustavy,“ zněly argumenty ke stavebnímu superúřadu. Ten podle všeho nakonec nevznikne.

„Před volbami jsme jasně deklarovali, že chceme stavební řízení urychlit. Připravili jsme také svůj vlastní alternativní návrh řešení, které tehdejší sněmovní většina odmítla a prosadila svou verzi, která vytvořením nového obřího stavebního úřadu problémy neřeší, ale může je naopak zvětšit. Chceme proto dát stavebníkům, investorům, městům a obcím i dosavadním úředníkům jasnou zprávu, že žádný megastavební úřad nevznikne,“ řekl k tomu zástupce ODS Martin Kupka.

„Během následujících dnů připravíme ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj nezbytný legislativní postup. S ohledem na čas zbývající do konce roku je téměř jisté, že musíme nejprve upravit data účinnosti již schváleného zákona,“ doplnil předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.

„Důležité je, aby nový stavební zákon neohrozil výkon stavební činnosti v obcích a městech. Nepřipustíme rozklad současného smíšeného modelu veřejné správy. Samozřejmě platí, že pozitivní a užitečné změny v zákoně budeme chtít zachovat,“ dodává zástupkyně Starostů a nezávislých Věra Kovářová.

Marek Výborný, který na jednání zastupoval KDU-ČSL, k výsledkům debaty uvedl: „Je pro nás všechny důležité, aby se co nejrychleji podařilo odblokovat povolování důležitých staveb na celostátní úrovni, ať už jde o dálnice, klíčové silnice a železniční tratě nebo třeba také nové bloky jaderné elektrárny Dukovany.“

„Navíc se k nám dostávají zprávy o nutnosti odložit digitalizaci stavebního řízení o jeden rok kvůli přípravě softwarového řešení. To není něco, co by si vymyslela nová vládní koalice, ale je jasné, že před spuštěním ostrého provozu systému, je nutné jej bezpečně odzkoušet. A to se podle dostupných zpráv v polovině roku 2023 stihnout podle odborníků nemůže. Odkladem účinnosti docílíme hladkého náběhu nové úpravy stavebního zákona tak, aby neznamenala ohrožení stavební činnosti v České republice,“ dodal Jan Jakob, zástupce TOP 09.

O výsledku jednání byla informována také současná ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Všech pět stran budoucí vládní koalice má podle svého dnešního prohlášení zájem na úpravách stavebního zákona s ministerstvem spolupracovat a zajistit hladký průběh zákonné úpravy. Jde i o zklidnění situace na stavebních úřadech po celé České republice. Vznikající vládní koalice také přijme nabídku účasti ve výběrové komisi na pozici budoucího ředitele Nejvyššího stavebního úřadu, tedy instituce, která bude nástupcem nynější Sekce pro stavební řízení na ministerstvu pro místní rozvoj.

Dostálová slibovala rychlé a jednoduché řízení

Stavební povolení půjde vyřídit z tepla domova, slibovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Včetně argumentu, že celé řízení má být jednodušší a rychlejší.

Nový stavební zákon rozlišuje stavby na drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Za stavbu bude považován i „výrobek, který plní funkci stavby“, například zahradní nebo mobilní domek. Návrhy na povolení stavby se označují jako stavební záměry.

Rozčlenění staveb má význam pro nutnost žádat o stavební povolení, anebo možnost postavit si stavbu svépomocí. Přehled jednotlivých staveb je uveden v přílohách 1 až 3 k zákonu.

Největší diskuse se vedla o stavební úřady. Ty měly podle podle schváleného zákona přejít pod stát. Dosud jsou v režimu takzvané přenesené působnosti pod obecními úřady. V čele státní stavební správy měl být Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, dále Specializovaný a odvolací stavební úřad, a na nejnižší úrovni pak měly být krajské úřady, se svými územními pracovišti.

Právě krajské úřady by měly rozhodovat o povolování staveb (kromě vyhrazených) v první instanci, odvolání bude možné ke specializovanému a odvolacímu stavebnímu úřadu. Obdobná organizace státní správy už dnes funguje například u katastrálních či finančních úřadů.

Odpůrci návrhu argumentovali tím, že zestátnění stavebních úřadů prohloubí propast mezi občany a úřadem. Podle poslance Martina Kupky (ODS) by to byl problém nejen pro obyvatele menších měst a obcí, ale i pro úředníky, kteří se budou účastnit místních šetření. Svaz měst a obcí pak označil postátnění stavební správy za nežádoucí centralizaci.

Náklady na změnu systému měly podle propočtů ministerstva pro místní rozvoj přibližně stát 1,3 miliardy korun. Ministerstvo argumentovalo tím, že se to vyplatí, když zrychlení procesu povolování staveb pomůže ekonomice.

Zdroj: Ekonomickydenik.cz