Rexa uznává, že omezení pesticidů a proměna hospodaření jsou provázané oblasti. „Pesticidy jsou také rizikové, mají prokázaný negativní vliv na biodiverzitu. Zároveň je v nadlimitním množství nacházíme ve vodách,“ vysvětluje.
Ekologové si přeji postupné omezování syntetických pesticidů a do roku 2035 jejich úplný zákaz.
Škodlivé dopady na život v zemědělské krajině potvrzuje i ekolog a entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. „I v malých koncentracích to ty zvířata velmi ovlivňuje. Pro ně je to nervový jed. Včely jsou pak zmatené a nemohou fungovat tak, aby přežily,“ přibližuje.
Trend zvětšování farem
Vedle omezení užívání pesticidů aktivisté požadují také obnovu krajiny, jejíž podoba je zejména v Česku kvůli kolektivizaci velmi vzdálená od toho, jak vypadala například před sto lety. Chybí v ní remízky, podmáčené plochy, louky ležící ladem nebo tůně, ve kterých by se mohly vyvíjet hmyzí larvy.
„V zemích, ve kterých kolektivizace neproběhla, ale může být trend dnes v něčem podobný. Zvětšují se tam farmy a dotace mohly mít dříve i vliv na odstraňování některých krajinných prvků,“ upozorňuje Rexa.
Výzvu Zachraňme včely a farmáře už podepsal více než milion lidí, požadavky by se tedy měla zabývat Evropská komise a následně i parlament. Cílem je přimět Evropskou unii i k úpravě dotační politiky. Aktivisté totiž nechtějí farmářům zakazovat nebo přikazovat, ale spíš pomoci vytvořit nástroje, které je budou motivovat k šetrnému hospodaření.
Jak má budoucnost zemědělství vypadat? Poslechněte si Naturu Ondřeje Nováka.