Potřebujeme zdravý selský rozum. Zodpovědný sedlák na rodinné není žádným významným škůdcem přírody

ReflexReflex
Sdílejte článek
Potřebujeme zdravý selský rozum. Zodpovědný sedlák na rodinné není žádným významným škůdcem přírody

„Nepomohou nám proklamace a svazácké závazky, které jsou přijímány bez větších dopadových analýz na úkor zemědělských podnikatelů. Nepomůže ale ani strašení totální likvidací zemědělství,“ říká v rozhovoru pro Reflex JAROSLAV ŠEBEK, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, zastupující 30 tisíc sedláků a dalších soukromých podnikatelů v zemědělství.

Jsou reálné cíle Zelené dohody snížit u nás do roku 2030 emise v zemědělství o polovinu?
Nezpochybňujeme „zelenější“ trend jako takový, ale sedláci z Asociace soukromého zemědělství ČR upozorňují na to, že nastavování nějakých tvrdých termínů a limitů bez toho, abychom dnes znali dostatek způsobů schůdných řešení, není správná cesta.
 
U těchto trendů je nutné vzít do rukou zdravý selský rozum. Nepomohou nám ani populární proklamace a svazácké závazky, které jsou přijímány bez větších dopadových analýz na úkor zemědělských podnikatelů. Nepomůže ale ani strašení totální likvidací zemědělství a přesvědčování sebe samých, že je vše v pořádku a není třeba nic měnit.
Máme za to, že zodpovědný sedlák na rodinné farmě využívá v rozumné míře dostupné přírodní zdroje a i přes použití umělých vstupů do zemědělství není žádným významným škůdcem. O všech podnicích, například o některých agroholdingových a pouze dotačně motivovaných, se tohle říct nedá. Toto místo je potřeba primárně řešit.
 
Jak se u toho vyrovnat s faktem, že je v Evropě rozdílná úroveň zemědělství?
Skutečně musí být vyhodnocována situace v každé zemi a teprve podle toho nastavovat limity a termíny. Například v pesticidech jsme na velmi nízké úrovni spotřeby už nyní. Musíme si také uvědomit, že v zemědělství se plánuje na řadu let dopředu a jde o vysoké investice, jež bude jen málokterý podnik schopen zvládnout. Pokud nám ještě více ubude už tak nízký počet zemědělců, situace na venkově se naopak zhorší.
 
Z dekarbonizačních strategií vyplývá, že krávy jsou hlavním zdrojem emisí metanu, a proto je navrhováno snížení chovů. Jsou tyto obavy na místě?
Jako tradiční chovatelé mnoha druhů hospodářských zvířat odmítáme jednostranné závěry, že živočišná produkce je hlavním problémem v množství metanu v atmosféře. Na zemědělství je potřeba se dívat jako na celek, kde při vyváženě provozovaném podnikání, postaveném na větším množství lokálních producentů, žádné odpady nevznikají. Představují součást životodárného koloběhu živin, který je naopak obrovským přínosem pro kulturní krajinu.
Množství chovaných zvířat by se tedy mělo posuzovat nejen dle absolutních čísel produkce plynů, ale především musí vycházet z širších potřeb v místě a jejich rovnoměrného rozmístění v krajině.
 
Co říkáte představám omezovat spotřebu masa?
Jídelníček postavený ve vhodné míře na masné nebo mléčné složce také přispívá ke zdraví člověka. Tyto snahy musí být posuzovány ve všech souvislostech a teprve poté lze vynášet nějaké soudy. Je ale otázkou, zda vůbec takové analýzy existují.
 
Co dnes může udělat nová vláda, když tuto strategii přijaly všechny země EU?
Vláda by měla prosadit hlubší strukturální změny v zemědělství tak, aby větší prostor a podporu konečně dostaly takové subjekty, jež svým přirozeným fungováním pomáhají zlepšovat ochranu krajiny a životního prostředí. Mám na mysli rodinné farmy, menší a střední podniky, ekologické zemědělce, kteří jsou na chvostu zájmu současného ministerstva zemědělství.
 
Se současnou dotační politikou, orientovanou na neustále rostoucí agroholdingy, se zásadnějších změn nikdy nedosáhne. Ostatní zemědělci hlavně potřebují uvolnění administrativních podmínek pro vlastní rozhodování a důvěru společnosti, že jsou těmi podniky, s nimiž se do budoucna počítá jako s hlavními oporami, jako je tomu v mnoha jiných evropských zemích.
 
Autor: Jiří Sezemský
Zdroj: Týdeník Reflex 
Přečteno: 63x