O aquaponii se často mluví jako o farmaření budoucnosti. Koncept vypadá lákavě – v jedné části farmy žijí v kádích ryby, ve druhé se pěstují rostliny. Vtip má být v tom, že použitá voda z kádí funguje jako hnojivo pro rostliny. Voda se přes kořeny vyčistí a může se vrátit zpět k rybám do kádí.
Podle odborníků z aquaponické farmy v Lážovicích, která na vědeckém projektu spolupracuje, se tak dá spořit značná část vody, údajně až 90 procent.
Praxe však ukazuje, že v celém konceptu je i řada slabých míst. Jedním z nich je podle Miloslava Petrtýla z Katedry zoologie a rybářství Fakulty agrobiologie a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity (ČZU) kvalita života ryb.
„Zvyšují se tlaky veřejnosti na to, aby se přestalo s chovem kožešinových zvířat, aby se snižovalo jejich utrpení.“ V období Vánoc se podle něj každoročně řeší prodej kaprů, kteří jsou nabízeni z malých kádí, kam jsou vtěsnáni ve velkých počtech. To vše podle něj vzbuzuje otázky, jak moc to rybě může vadit.
Zkoumání stresu ryb
Jak dál říká vědec mezi káděmi: „Bude nás zajímat, jakým způsobem, v jaké intenzitě mohou být ryby stresovány. Ať už se to týká kvality vody, krmiva, světelného a hlukového režimu,“ poukazuje expert na konstantní hluk, který je prostorách farmy kvůli stále běžícím čerpadlům a vzduchovacím motorkům.
Podle vědců ČZU jsou aquaponické systémy relativně dobře zvládnuté v menších a hlavně domácích podmínkách. Větší provozy ale se správným nastavením často bojuji. Také proto, aby jim vědci pomohli, například konkrétními metodickými pokyny, začali na farmě v Lážovicích na Berounsku s měřeními a monitoringem filtrační soustavy.
Přes den totiž dochází k výrazné změně kvality vody, což může být fatální buď pro ryby, nebo rostliny. Právě těmto měřením a popisu se vědci ČZU a Ústavu experimentální botaniky AV ČR chtějí věnovat v prvním roce svého projektu, na který od ministerstva zemědělství získali grant víc než 16,5 milionu korun.