„Za úspěch považujeme, že se nám v nové SZP, která ovlivní podobu zemědělství v členských zemích EU do roku 2027, podařilo prosadit přes 80 procent našich požadavků,“ sdělil Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.
Málo, nebo hodně ambiciózní?
Podle schválené evropské legislativy by měl návrh podpořit péči o životní prostředí a klima. Členské státy se pak musejí postarat o to, aby na životní prostředí a klima bylo vyčleněno nejméně 35 procent rozpočtu na rozvoj venkova a 25 procent přímých plateb.
„Je to málo ambiciózní. Zhruba třetinu evropského rozpočtu tvoří výdaje na zemědělství a to jsou peníze veřejnosti, která by za ně měla požadovat veřejné služby. Z tohoto pohledu si společnost nekupuje dostatečnou kvalitu. Zásluhová složka je pořád velmi marginalizovaná, přestože evropský zemědělec je vysoce produktivní a nepotřebuje další injekce do dalšího zvyšování produktivity,“ říká Jiří Lehejček, místopředseda evropské organizace pro ekologické zemědělství a biopotraviny a předseda České technologické platformy pro ekologické zemědělství. Podle něj je na tom špatně krajina, obzvláště v českém prostředí, a společná zemědělská politika to reflektuje jen velmi omezeně.
Z větší části se podle něho evropské peníze přerozdělují stále na základě počtu kusů dobytka či hektarů bez ohledu na další faktory, které souvisejí s kvalitou a přidanou hodnotou. Tedy třeba to, zda daný zemědělec podporuje biodiverzitu, jeho půda zadržuje více vody nebo jeho zvířata žijí v lepších podmínkách.
Naopak velké podniky se přílišného zelenání obávají. „Jsme přesvědčeni, že se jedná o kompromisní řešení, které při správné národní implementaci může vyváženě podporovat zemědělce všech velikostí a různého výrobního zaměření,“ míní prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který se obává toho, že ochrana životního prostředí ohrozí produkci.
„Zásadní rozpor vidíme především v zachování finanční obálky a mnohem vyšších ambicích v ochraně životního prostředí, které tak nejsou zemědělcům kompenzovány. Při současných výkupních cenách to může vést k dalšímu omezování produkce a soběstačnosti Evropy v potravinách mírného klimatického pásu a závislosti na dovozech ze zemí, ve kterých jsou mnohem nižší standardy nejen z hlediska environmentálního, ale i z hlediska pohody zvířat nebo bezpečnosti potravin,“ dodává.
Podpora pro mladé a malé
Europoslanci rovněž prosadili, že nejméně 10 procent přímých plateb bude podporovat malé a střední zemědělské podniky a nejméně tři procenta rozpočtu společné zemědělské politiky bude určeno mladým zemědělcům. Prošla také krizová rezerva s ročním rozpočtem 450 milionů eur, která bude pomáhat zemědělcům v případě nestability cen či trhu.
„V celkovém pojetí je trend nasměrovaný k ozelenění a k řešení dalších souvislostí, co to zemědělství přináší. Ale v podobě, jak to bylo přijaté, to nenaplnilo naše očekávání. My jsme byli pro to, aby se jasně podpořilo menší, lokální zemědělství, postavené na lidech, kteří žijí v místě, ve kterém zároveň hospodaří,“ říká Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství, a dodává, že mají strach z byrokracie.
„Ještě větší problém je národní nastavení, a to neseme velmi těžce, protože jej připravila odcházející vláda pod jasným vlivem největších zemědělských podniků. Je to vidět na všech dotačních titulech i na podmínkách, které se plánují do strategického plánu,“ dodává. Nyní musí totiž Česko poslat do konce roku Evropské komisi strategický plán, jak společnou zemědělskou politiku naplní.
Zastropování nebude
Velký spor se vedl ohledně zastropování dotací pro velké podniky. Zastropování je dobrovolné a bude pouze v kompetenci členských států. Česká odcházející vláda byla razantně proti, naopak koalice, které k moci nastupují, měly zastropování v programu.
„Zastropování je ponecháno na individuálním rozhodnutí České republiky, o což jsme usilovali. V případě České republiky by se nejednalo o vhodné řešení, protože z historických důvodů je průměrná velikost farem větší než například v jiných státech západní Evropy. České zemědělské podniky by tak zastropování značně znevýhodnilo v rámci evropského trhu,“ říká Doležal.
Nyní bude skutečně záležet na tom, jak pojme dokument Česká republika, jak se na národní úrovni financování nastaví. „Co se týče zastropování nebo redistributivní platby, obojí se dá udělat tak, aby to pomohlo těm největším, jako je to v současnosti, ale dá se to udělat i tak, aby to pomohlo malým a středním. Důležité je technické nastavení parametrů, aby nakonec skutečně nepokračovala podpora velkoformátového zemědělství, která je u nás dlouhodobě nastavená,“ říká Lehejček.
Podle ministerstva zemědělství zatím odešel do Bruselu předběžný plán. Výsledek se musí odevzdat do 1. ledna 2022.
1/3
Zhruba tolik tvoří zemědělská politika na rozpočtu EU.
Autorka: Kristína Paulenková
Zdroj: MF Dnes