Ten převzal hospodářství po rodičích v roce 1999, kdy ukončil studium na Vysoké škole zemědělské v Brně. „Na původní usedlosti uprostřed obce ale bohužel nešlo v zemědělské činnosti pokračovat naplno a dál jí rozvíjet, proto jsme v roce 2003 začali budovat zcela novou farmu mimo vesnici a rovněž i rozšířili výměru půdy,“ informuje hospodář. Nutno podotknout, že záměr se vydařil ve všech ohledech, neboť na milošovické farmě si nejen díky její malebnosti nejeden návštěvník řekne, že snad překročil hranici k bavorským sousedům.

Ekologizace zemědělství bez certifikace

Díky navýšení výměry z původních 22 hektarů na sedmdesát mohli Cihlářovi rozšířit chov mléčného skotu, do něhož je zapálená celá rodina.

Obhospodařované pozemky leží v tzv. trojmezí, na rozhraní Kutnohorska, Benešovska a Havlíčkobrodska, a jsou značně svažité. Většina z nich byla zatravněna a nyní je využívána jako pastviny. Zhruba 25 hektarů tvoří orná půda, na níž Cihlářovi pěstují krmné plodiny, především jetel, ozimé a jarní triticale, luskovinoobilné směsky, čirok a při každé příležitosti také meziplodiny.

„Na mnoha částech orné půdy zakládáme kvetoucí pásy a na svých pozemcích už několik let vysazujeme stromy, máme rádi staré odrůdy. Ke hnojení používáme na 100 % orné půdy kejdu, na trvalých travních porostech ji pak aplikujeme z 90 % a pouze občas přihnojujeme ledkem. Redukci plevelů provádíme mechanicky prutovými branami. Stále více nás oslovuje ekologizace zemědělství, jejíž princip máme v plánu dále zavádět, i když bez jakékoliv certifikace,“ vysvětluje hlava rodiny.

Špičková zvířata, nadšení a um…

Cihlářovi jsou mezi chovateli mléčného skotu velmi dobře známi nejen díky svým špičkovým zvířatům, ale i nadšení a umu, s nimiž je chystají a poté předvádějí na oblastních a národních výstavách. Na třech posledních Národních holštýnských šampionátech bodovala dokonce i nejmladší, desetiletá Kája, která si odnesla dvakrát titul pro nejlepšího mladého vodiče, jednou pak obsadila v této kategorii 3. místo.  

Dvaadvacetiletý Radek a dvacetiletá Kateřina, studentka České zemědělské univerzity v Praze, se již roky pravidelně účastní chovatelských soutěží v různých evropských státech a jejich dovednosti v oblasti výstavnictví jsou skutečně obdivuhodné. „Zahraniční show fungují tak, že zhruba na týden dostaneme přidělenou jalovici, o níž pečujeme, trénujeme s ní na ohlávce, musíme ji perfektně ostříhat a pak co nejlépe předvést. Poslední takovou akcí, která pro mě osobně byla jedinečným zážitkem, během něhož jsem mohla pozorovat překrásná zvířata, obdivovat klid, se kterým se pohybovala mezi davy návštěvníků, inspirovat se prací zahraničních chovatelů a strávit společně s dalšími nadšenci několik dní tím, co nás spojuje, byla Open Junior Show v italském městě Montichiari,“ říká Kateřina.

Se svými holštýnkami se Cihlářovi začali účastnit národních šampionátů v roce 2014 a hned napoprvé dosáhli s dojnicí Sárou na titul národní šampionky a celkové vítězky výstavy. V získávání titulů pokračovali i v dalších letech, přičemž velkým triumfem se ziskem celkem šesti ocenění v jednotlivých kategoriích pro ně byl letošní šampionát v Brně.

„Manažerské zemědělství“? Ne, selské…

Na milošovické farmě se aktuálně nachází 43 holštýnských matek, přičemž denní produkce mléka činí zhruba 1100 litrů. „Před více než deseti lety jsme s užitkovostí našich dojnic patřili k nejužší špičce v republice. Vyzkoušeli jsme nejmodernější technologie, např. dojicího robota. Nakonec jsme však přešli od intenzivní mléčné farmy s opravdu vysokou produkcí jedné komodity dodávané zpracovateli na méně intenzivní hospodaření s vlastním zpracováním výrazně zaměřeným na koncového zákazníka. Zjistili jsme, že nejmodernější technologie nejsou samospasitelné a více než „manažerské zemědělství“ nás oslovuje to selské,“ informuje Radek Cihlář.

Rodinná farma - nejbezpečnější způsob podnikání

Již sedmým rokem tak na farmě funguje mlékárna, kde se věnuje výrobě pestré škály mléčných produktů od kefírů, jogurtů a jogurtových mlék až po sýry maminka Mirka. „K mlékárně jsme hned otevřeli i malý obchůdek, který na ní přímo navazuje, protože naším hlavním cílem je posilovat kontakt s koncovými zákazníky, v čemž vidíme smysl našeho podnikání. Portfolio faremních výrobků neustále rozšiřujeme, novinkou je teď třeba polotvrdý sýr. Zákazníci ale projevili zájem i o vajíčka a drůbeží maso, což jim díky vlastnímu drobnochovu také dokážeme splnit,“ usmívá se paní Cihlářová.

Do budoucna by rodina ráda nabídla k prodeji i hovězí maso, neboť na farmě se daří také menšímu stádu masného skotu plemene aubrac, které vyniká výbornou zmasilostí. Ve hře je proto rovněž vybudování bourárny.

„Souhlasím s názorem, který jsem se dočetl v některém z článků v časopise naší stavovské organizace, Asociace soukromého zemědělství, a klidně bych se pod něj podepsal. Zněl, že pokud v dnešní nejisté pandemické době prokázaly nějaké subjekty svou sílu a stabilitu, patří mezi ně jednoznačně rodinné farmy. Já je považuji za nejbezpečnější způsob podnikání,“ říká Radek Cihlář a dodává: „Naše farma je možná malá výměrou, ale je v ní ohromný potenciál, který klidně v příštích letech umožní všem našim dětem najít zde své uplatnění, pokud budou chtít. A oni zatím chtějí všechny.“  

Zapojení všech členů rodiny do chodu farmy je znát na první pohled, vše šlape jako dobře promazaný stroj. Běžný provoz má na starosti hospodář se synem Radkem, který se po absolvování střední zemědělské školy začlenil do hospodaření naplno. Starší z nich obstarává ranní dojení a krmení telat, syn přípravu krmení a stlaní. Večerní dojení, krmení telat a průběžnou přípravu zvířat na výstavy zvládá dcera Kateřina a péči o králíky a ostatní drobná zvířata si vzala na starost Kája. Maminku pak plně zaměstnává provoz mlékárny, k tomu stihne i fakturaci a evidenci zvířat. Společnými silami pak všichni připravují zvířata těsně před konáním výstavy.

Není čeho se bát

A jaké mají Cihlářovi plány do dalších let? „Máme snahu přizpůsobit naše hospodaření pokračující klimatické změně a dosažení udržitelnosti našeho podnikání - zlepšení a uzavírání koloběhu živin na pozemcích, energie i peněz v rámci hospodářství pro dosažení maximální soběstačnosti farmy, a to s výstupem produkce s maximální přidanou hodnotou. A vzhledem k tomu, že všechny tři děti by rády pokračovaly v hospodaření, bude jistě do budoucna důležité správně a plynule převést naši farmu,“ plánuje farmář.

Cihlářovi za více než dvacet let, které uplynuly od převzetí hospodářství hlavy rodiny po rodičích, dokázali čelit tolika výzvám, že není třeba mít z těch dalších strach. A vlastně vůbec z ničeho. Jsou rodina, drží pospolu a spojuje je, jak bylo zmíněno v úvodu, pravé selské smýšlení, láska k rodné hroudě a zvířatům, nadšení, optimismus a opravdovost čišící z přesvědčení o správnosti zvolené cesty. Zkrátka - Farma roku 2020 jak má být!