Strategický plán upečený ve prospěch agroholdingů poškodí většinu zemědělců

Sdílejte článek
Strategický plán upečený ve prospěch agroholdingů poškodí většinu zemědělců

Klasičtí čeští zemědělci by se měli mít s aktuálně nachystaným národním Strategickým plánem, podle něhož by se měla řídit realizace nastávajícího sedmiletého období Společné zemědělské politiky EU (SZP EU), hodně na pozoru. Agroholdingy zaútočily tvrdě a nekompromisně už i na středně velké zemědělské subjekty s výměrami od 200 ha do 1500 ha. Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR (MZe) a Agrární komorou ČR (AK) je připraví o peníze a v novém dotačním období jim trvale a bez náhrady sníží kromě jiného i přímé platby o více než 1000 Kč/ha. Tyto prostředky následně přesunou do svých holdingových struktur.

Pokud nová vládní koalice včas nezastaví předání Strategického plánu do EU (což se má už stát nejpozději do konce tohoto roku) ve verzi, kterou navrhla a schválila současná vláda Andreje Babiše letos koncem října, a kterou společně se způsobem rozdělení finančních prostředků představilo MZe na konci listopadu veřejnosti, anebo pokud tento návrh rychle a výrazně nezmění před jeho odesláním do EU, budou všichni běžní zemědělci hospodařící v ČR na farmách o velikosti do 1500 ha velmi výrazně a nenávratně poškozeni. Budou poškozeni především výrazným snížením přímých plateb za účelem přesměrování těchto jejich prostředků především do agroholdingů a jejich struktur v ještě podstatně větší míře, než tomu bylo a je doposud.

Z přímých plateb MZe navrhuje ubrat všem

Zdá se, že MZe v koordinaci s vedením AK již ztratilo v této souvislosti jakékoliv zábrany a soudnost. Všem zemědělcům, na které budou podle Strategického plánu nově nakládány ekonomické zátěže a omezení především související s novou zelenou politikou EU, snižují ve srovnání s minulým dotačním obdobím přímé platby včetně plateb na ekoschémata celkem o téměř 20 %, platby na ekoschémata pak dokonce o 40 %! Takto „ušetřené“ peníze přesouvají pod až neuvěřitelnými a nepodloženými záminkami a důvody především do agroholdingových struktur, které chtějí finančně podporovat pomocí nových masivních provozních dotací na tzv. dobré životní podmínky zvířat a tzv. intervence proti antimikrobiální rezistenci, které směřují do chovů prasata drůbeže. Dalším cílem těchto financí mají být podle aktuálního návrhu také nové biopásy dělící pole na 30 ha díly apod. Děje se tak i přesto, že Strategický plán je nastaven s navýšeným kofinancováním ve výši 65 %, čímž se celkové finanční prostředky pro II. pilíř navyšují ze současných 11,99 miliardy Kč na 19,6 miliardy Kč, tj. o více než 60 %! V této souvislosti je nutné také připomenout, že finanční prostředky do I. pilíře, tedy na přímé platby, jenž v plné výši platí EU, jsou v novém období na prakticky stejné výši, snížení je zde pouze o 1 %.   

Přesun financí k agroholdingům

Výše uvedené také jinými slovy znamená, že přestože zelená politika EU omezí a ekonomicky výrazně nepříznivě zatíží zemědělské podnikání každého zemědělce, tak v rozporu s touto skutečností naše ministerstvo nejen, že nechce pro zemědělce nejdůležitější přímé podpory zachovat ve stávající výši, ale zcela bezdůvodně jim je naopak ještě velmi výrazně snižuje. Přesouvání peněz k agroholdingům je pak ve Strategickém plánu docíleno především pomocí několika velmi chytrých a ve všech souvislostech promyšlených manévrech.

Tyto kroky spočívají v prvé řadě v provedení  účelového a svými dopady jednoznačně všechny klasické zemědělce poškozujícího přesunu financování titulu Základní ošetřování trvalých travních porostů z II. pilíře, odkud se vždy tento titul doposud v naprosto stejné podobě a výši financoval, a kam bude dle Strategického plánu pro nové období navíc přiděleno ještě o 60 %  finančních prostředků více, než tomu je v současném období, do plateb v I. pilíři (tj. do přímých plateb), a to ještě navíc do té části, která je určena na financování tzv. ekoschémat (nyní greening).

Zdůvodnění tohoto přesunu spočívá údajně v tom, že se tímto způsobem umožní ponechání větší plochy nepokosených travních ploch a že se jedná o přechodový stupeň k Agroenvironmentálně-klimatickému opatření (AEKO) na ošetřování cenných travních porostů. Dále MZe argumentuje tím, že se tímto přesunem uvolní prostředky
pro podporu ekologického zemědělství. Jde však o nepravdivou nebo zavádějící argumentaci. Pravdou naopak je, že se tímto přesunem zajistí více peněz pro zavedení intervence k omezení použití antimikrobik v chovech prasat a drůbeže a pro zavedení intervence meziplodiny. A o to právě agroholdingům jde.  

Pokles ekoplatby téměř o sedm set korun

V číselném vyjádření pak výše uvedené znamená, že pomocí tohoto manévru jsou
ve Strategickém plánu zcela záměrně, trvale a nenávratně sníženy všem zemědělcům přímé platby v I. pilíři o 689 Kč/ha oproti současné platbě, a to ponížením greeningové platby
ze současných cca 1880 Kč/ha až na nově navrhovaných 1180 Kč/ha. Díky tomuto snížení základní ekoplatby se získají finance, kterými se z prostředků na přímé platby nově uhradí předmětné Základní ošetřování trvalých travních porostů.  

Toto téměř 40% snížení greeningové platby je ve vztahu k běžnému zemědělci naprosto neuvěřitelné a neobhajitelné především v souvislosti se skutečností, že v nové SZP jsou
na zemědělce nejvyšší nároky kladeny právě v obsahu plnění ekoschémat včetně například povinného 4 - 7% uvádění půdy do klidu, tj. bez jakékoliv produkce, zajištění trvalé pokryvnosti půdy apod., což jsou požadavky, které zcela jednoznačně ještě více nepříznivě ovlivní a zatíží ekonomiku podniků.

Další přesun směrem k chovům drůbeže

Další účelový přesun finančních prostředků si v úzká skupina největších podniků prosadila pomocí dalšího vyčlenění peněz od všech zemědělců z přímých plateb na tzv. Společnou organizaci trhu (SOT), a to ve výši opět neuvěřitelných až 241 Kč/ha. V rámci tohoto manévru se tyto nově vyčleněné prostředky použijí nepodloženě až nesmyslně v celkové částce přes 1,2 miliardy Kč na vakcinaci v chovech drůbeže, dalších 1,6 miliardy Kč poputuje na propagaci a odbytové procesy související s oborem ovocnářství a zeleniny, které mimochodem v ČR zaujímají produkční plochu pouze necelých 20 000 ha. Jakou částku pak za pětileté dotační období vynaložíme pomocí SOT na hektar ovoce a zeleniny, si může spočítat každý sám. Podpora ovoce a zeleniny je velmi potřebná a důležitá v řešení naší soběstačnosti, ale rozhodně se tak nesmí dít tímto způsobem. Úplně nově jsou zaváděny také intervence do oboru pěstování okrasných rostlin, protože si o to údajně požádal Svaz pěstitelů okrasných rostlin. Jde o další důkaz, že na MZe jsou otevřené dveře účelovému lobismu a jeho dosavadní vedení nehodlá (navzdory povolební realitě) cokoli měnit na stávající metodě uplatňování zemědělské politiky.

Podporu precizního zemědělství zaplatíme všichni

Uvedené přesuny pak navíc doplňuje ve Strategickém plánu v I. pilíři u přímých plateb ještě
na poslední chvíli naprosto nově vymyšlená a na posledním jednání MZe s nevládními organizacemi narychlo představená účelová provozní platba na tzv. precizní zemědělství
ve výši 82 Kč/ha, kterou budou muset sponzorovat ve srovnání s minulým obdobím všichni zemědělci ze svých přímých plateb pouze pro ty nově vyvolené, kteří ministerstvem doposud  nedořešená a nezveřejněná konkrétní pravidla v této kategorii budou plnit. Jenom drobnou třešničkou na dortu už je pouze ta skutečnost, že o platbu na precizní zemědělství se navíc ještě skrytě pro všechny zemědělce sníží obálka na dříve uvedené základní ošetřování TTP v I. pilíři, a to z 2 411 Kč/ha na pouhých 2146 Kč/ha.

Takto navržená podpora „precizního“ zemědělství pak dle předběžných požadavků a návrhů bude sloužit opět především největším agroholdingům, a to navíc dohromady s nově upravenými podporami tzv. diverzifikace na orné půdě, do kterých nově půjde velký objem peněz na placení především různých forem biopásů sloužících v této podobě také k novým štědrým náhradám za rozdělování půdních bloků na 30 hektarové celky. I toto na rozdíl
od minulého období zaplatí všichni klasičtí zemědělci snížením jejich přímých plateb na místo toho, aby se precizní zemědělství podporovalo pomocí investičních prostředků nebo finančních nástrojů.   

Podpora agroholdingů do poslední chvíle

Je potřeba zdůraznit, že toto agresivní snížení přímých plateb naprosto všem zemědělcům
oproti současnosti zůstává stejné i při všech dříve uvažovaných variantách kofinancování
ve výši od 35 % do 65 %! Toto také úředně vůbec nesouvisí se stanovením povinné či nepovinné redistribuce přímých plateb. Tento způsob snížení přímých plateb, který dopadne na všechny zemědělce neholdingového typu, má dva naprosto zřetelné cíle.

Tím prvním cílem je prosadit za každou cenu na úkor všech ostatních klasických zemědělců zavedení ještě větší finanční podpory pro největší podniky, tj. agroholdingové struktury, která se bude realizovat jednak částečně přes SOT v I. pilíři, a pak především prostřednictvím neuvěřitelně vysokých provozních podpor a peněžních toků z II. pilíře a z peněz národních dotací nastavených pro velkochovatele prasat a drůbeže, kterými jsou v ČR právě zejména agroholdingy nebo podniky bez půdy. Dle Strategického plánu podle vlády Andreje Babiše se tak výše celkových provozních dotací do těchto sektorů co do objemu peněz oproti především počátkům minulého dotačního období výrazně mění a z původně „jen“ stamilionových ročních podpor se tyto podpory zvyšují na několikamiliardové roční podpory pro sektor prasat
a drůbeže.

Tím druhým cílem pak je vytvoření takových peněžních toků a systémů pro holdingové struktury, které pro ně budou vždy kromě jiného v maximálně možné míře eliminovat stále trvající hrozby případného stropování přímých plateb, redistribuce a případného snížení kofinancování II. pilíře či snížení výše národních dotací. Vysoké či spíše co nejvyšší penězovody do sektoru prasat, drůbeže a částečně do chovu dojnic, které jsou v drtivé většině právě soustředěny do jednotlivých provozů agroholdingů, jsou pro tyto podniky v nově navrženém Strategickém plánu zárukou zcela jistého a stálého přísunu peněz do jejich podnikání i například při eventuálním zavedení stropů části přímých plateb.

Průmyslové velkochovy jsou bezedná díra

V této souvislosti je velmi zásadní připomenout skutečnost, že produkce sektoru drůbeže
a především prasat, tj. vybraných sektorů, kam se budou nově hrnout ty největší především provozní dotace, prostě není v ČR prokazatelně (ve srovnání s EU podle statistických
a ekonomických údajů) konkurenceschopná a v souvislosti s predikcí vývoje v nejbližších letech, pokud se v ČR nezmění struktura výroby a hlavně struktura a způsoby zpracování masa, ani konkurenceschopná nebude. Důkazem je i to, že produkce prasat za posledních 30 let každoročně pouze neustále klesá a opakovaně se potýká s odbytovými problémy. Důvodem je v prvé řadě to, že se chovatelé prasat v ČR v drtivé většině dostatečně nedokážou podílet na přidané hodnotě v odbytu a zpracování jejich produkce, a to alespoň tak, jak je tomu v jiných zemích EU. Na trhu v tomto sektoru zcela evidentně chybí krom jiného i pestrost výrobků a lokální produkce, kterou zajišťují menší a střední producenti vepřového. Je zřejmé, a ČR je tohoto důkazem, že pouze vysoké koncentrace chovů zvířat nejsou samy o sobě zárukou potravinové bezpečnosti. Z reálné situace všude po Evropě vidíme, že tu lépe zajišťuje velikostní pestrost výroby a zpracování, což se na českém MZe významně podceňuje
až ignoruje, a to v neprospěch především občanů této země, venkova i samotných zemědělců, a ještě se dál do tohoto nefunkčního aranžmá drze směřují další obrovské prostředky.

Zatímco při pouze velkovýrobní produkci prasat, která je v ČR zavedena, je soběstačnost ČR ve vepřovém pouhých 50 %, v produkci vajec je ČR soběstačná alespoň z více než 70 %, a to právě proto, protože téměř 30 % produkce zabezpečují v ČR na rozdíl od chovů prasat, malí
a menší chovatelé nebo drobnochovatelé, kteří stabilizují tuto produkci a přispívají tak i k její dlouholeté udržitelnosti.               

Strategický plán dále zhorší situaci klasických zemědělců

Zemědělské dotace přidělené do podnikání v zemědělské prvovýrobě se velmi rychlým tempem v ČR každoročně stále více koncentrují do rukou několika málo převážně korporátních podnikatelských subjektů, které již z převážné míry v ČR ovládají hlavně produkci vepřového masa, drůbežího masa, obilovin a mléka. Výrobu provozují formou intenzivní průmyslové velkovýroby, jejíž přínos pro venkov ani pro krajinu není takový, jaký pro životaschopný venkov a krajinu přinášejí především ti zemědělci, kteří přímo žijí ve venkovském prostoru, na farmách a svých rodinných statcích, a jejichž životaschopnost chce dle svých proklamací SZP EU podporovat, udržovat a oceňovat.            

Vládou Andreje Babiše navržený a nyní schvalovaný Strategický plán z výše uvedených důvodů toto vůbec nesplňuje a podporuje pravý opak. Dotační podpory směruje v co největší míře jednoznačně především k agroholdingovým strukturám a v zájmu toho už neváhá přímo poškodit prakticky všechny ostatní klasické zemědělce. To, co se děje právě v souvislosti s nastavením obsahu Strategického plánu, nemá obdoby. Silně negativní dopady na české zemědělství by si měli rychle uvědomit nejenom všichni klasičtí zemědělci, ale především nastupující nová vláda a občané této země. ASZ ČR důrazně protestovala proti přípravě takové podoby Strategického plánu a protestuje proti tomu, aby byl v této podobě zaslán ke schválení do EU. 

Ing. Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR a člen Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova

Přečteno: 1 946x