Tak trochu jiný svět

Jižně od posledních domů Havířova se krajina začíná zvedat do kopců a výrazně se mění. Končí tu průmyslově uhelný region a mezi Havířovem na severu, Frýdkem-Místkem na západě a Českým Těšínem na východě se rozprostírá tak trochu jiný svět – členitá a velmi malebná Pobeskydská pahorkatina. Kolem roztroušených domů se pasou krávy nebo ovce, lidé pracují na záhumenkách. Člověk by ani netušil, že v těsné blízkosti velkých průmyslových měst a hlavních dopravních tahů může existovat jako ostrý kontrast tato překrásná podhorská oblast.

A právě tu si jako svůj budoucí domov vybrali předci rodu Kotajnych, když sem v roce 1848 přišli z Francie. Pět rodin se tenkrát usadilo v obci Koňákov, ležící šest kilometrů jihozápadně od Českého Těšína, jehož je součástí. 

„Tehdy byla obec ještě samostatná. Naši předci se zde začali věnovat zemědělství a pohostinství. Roku 1866 však původní hostinec vyhořel a tak za dva roky postavili nové stavení, které je tu dodnes. V něm naše rodina provozovala pohostinství až do roku 1948,“ vypráví Gustav Kotajny, majitel farmy Koňákov a dodává: „Po válce se ujal hospodaření s velkým elánem můj otec. Byla to nelehká doba, protože si s maminkou vzali půjčku na nákup pozemků a v době kolektivizace ji museli splácet z platů zaměstnanců družstva, aniž by svou půdu mohli obhospodařovat. Statek byl přidružen pod družstvo, ale zůstali jsme zde bydlet. JZD Mistřovice na přelomu šedesátých a sedmdesátých let hospodařilo vcelku dobře, ale v době normalizace, kdy doznával socialismus určité krize, bylo přetvořeno na státní statek, čímž vznikla spousta zbytečných centralizovaných pracovišť a pracovních míst. Naší rodině zůstal pouze hektarový záhumenek.“

Selské geny se ozvaly

Gustav Kotajny založil brzy po revoluci velice úspěšnou strojírenskou firmu s hlavním provozem v Ostravě-Vítkovicích, která má v současnosti 140 zaměstnanců. Selské geny se ale přesto ozývaly, a když bylo jasné, že je podědil i jeden ze synů, Tomáš, který se tehdy rozhodl pro studium České zemědělské univerzity v Praze, začala se psát kapitola pod názvem „Farma Koňákov“.

V roce 1999, kdy v Koňákově ukončil činnost státní statek, zakoupil pan Kotajny budovu kravína, která se stala základem budoucí farmy, a o dva roky později již začal společně se synem, který absolvoval po studiu půlroční praxi na irských farmách, hospodařit. Zaměření farmy od počátku co nejvhodněji přizpůsobili zdejším podmínkám - kopcovité krajině a chladnějšímu klimatu Pobeskydí. Velmi dobře se zde tedy daří chovu masného skotu.

Navrácení k přírodě a produkce kvalitního masa

S dlouhodobou ideou farmy, kterou je opětovné navrácení k přírodě a k produkci kvalitního a chutného masa, samozřejmě úzce souvisel výběr vhodného plemene. Rodina vsadila na moderní celosvětově rozšířené plemeno masného skotu, které vyniká především raností a výbornými mateřskými a výkrmovými vlastnostmi -  aberdeen angus. 

Jeho chov je provozován extenzivně s co nejnižšími náklady – krmí se pouze objemná krmiva (ad libitum) a minerální lizy s přídavkem nedostatkových prvků, především selenu a hořčíku. Přesto se u skotu daří dosahovat velmi dobrých přírůstků a velmi slušného průměrného zisku. Počet plemenných matek je aktuálně 124 + 17 březích jalovic. Farma se zaměřila na kvalitní genetiku, zvířata dlouhodobě patří mezi TOP 10 v České republice. „Část plemenných jalovic exportujeme do zahraničí, zejména do Španělska, Portugalska, Rumunska, Polska, Ruska a na Slovensko, kde je o ně opravdu velký zájem. Nejlepší býčky prodáváme v aukcích prostřednictvím odchovny plemenných býků v Cunkově,“ informuje Tomáš Kotajny.

Jelikož na farmě funguje již devátým rokem bourárna, je zhruba padesát až šedesát zvířat ročně poraženo na jatkách v Českém Těšíně a jejich maso se prodává na základě předchozích objednávek přímo ze dvora. „Jalovice určené na porážku odchováváme do hmotnosti 500 - 600 kg, býčky až do 700 kg, kterých dosáhnout zhruba ve 22 měsících. Vyřizování objednávek a prodej masa, stejně jako evidenci zvířat má od začátku na starosti maminka a její pečlivost si nemůžeme vynachválit,“ usmívá se mladý hospodář.    

Jeden z cílů - více organické hmoty do půdy

Rodina Kotajnych, které s prací na farmě pomáhají čtyři zaměstnanci, obhospodařuje v režimu ekologického zemědělství 380 hektarů trvalých travních porostů, z nichž stovka je vlastních. „Naším cílem je dostat co nejvíce organické hmoty do půdy. Provozujeme proto i vlastní kompostárnu a ročně na naše pozemky aplikujeme zhruba 1200 tun hnoje a 800 tun kompostu,“ vysvětluje Gustav Kotajny.

V roce 2019 realizovali Kotajní na farmě projekt výroby a skladování elektrické energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně ze slunce a větru. „Vyrobená energie je ukládána do speciální baterie a distribuována do všech objektů farmy včetně bourárny,“ upřesňuje starší z hospodářů.      

Jak připravit studenty na budoucí praxi?  

Farma Koňákov dlouhodobě spolupracuje s Albrechtovou střední školou v Českém Těšíně, která zahrnuje několik studijních oborů včetně zemědělských. Část studentů se zde proto účastní v jarních měsících praktické výuky, během níž se seznamuje s celým cyklem krmení, s porody, ale také s údržbou zemědělské techniky atp. „Ve spolupráci se Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Česko-polskou obchodní komorou a vedením kraje připravujeme akci pod názvem „Vzdělávání generací pro budoucnost“, v jejímž rámci chceme zapojením středních zemědělských, odborných a průmyslových škol v kraji napomoci tomu, aby absolventi byli lépe připraveni na budoucí praxi,“ nastiňuje Gustav Kotajny.  

Spoustou aktivit k poznání života na farmě

Farma Koňákov je již řadu let centrem živého dění. V roce 2012 zde ASZ ČR uspořádala vůbec první Farmářské slavnosti ve Slezsku, které se setkaly s velkým úspěchem a zájmem ze strany návštěvníků. Od té doby zde Kotajní zorganizovali hned několik podobných, hojně navštívených akcí pro širokou veřejnost. Ta je přímo nadšená z atrakce, kterou zde rodina právě pro turisty zřídila. Jsou jimi betonová sila postavená tak, aby zároveň sloužila jako rozhledny s vyhlídkou do kraje.

Kotajní se zúčastnili soutěže Farma roku již v roce 2004 a obsadili čtvrté místo. Tehdy byli na počátku cesty budování úspěšné farmy. Neusnuli však na vavřínech, rozvoj jejich hospodářství je od té doby opravdu dynamický a souhrn všech aktivit sloužících k poznání života na farmě, které jsou určeny pro děti, studenty, ale i veřejnost, skutečně obdivuhodný. Posun o dvě příčky výše, tedy zisk stříbra ve Farmě roku 2020, je tak naprosto zasloužený.