Nová revoluce
Radikální změnu, jak to vypadá, může přinést pouze další revoluce (pro někoho kontrarevoluce). Tou by mohl být právě raketový růst cen zemědělských komodit, kterého jsme byli svědky v průběhu loňského roku. Více než dvojnásobná hodnota pšenice, kukuřice, řepky a dalších kdysi přebytkových surovin zvýšila zájem o půdu snad na celém světě. O sto procent vyšší je cena pozemků například v Jižní Americe, kde se snad nejvíc na Zemi rozjely programy na výrobu biopaliv. Stranou ale nestojí ani Severní Amerika.
Evropa je, tak jako vždy a v agrární politice zvláště, speciálním případem. Vlastníkům evropských polností to ale díky masivním subvencím hraje do karet. Bojem o zrno se totiž dá s lehkým úšklebkem nazvat i Společná zemědělská politika EU. Po druhé světové válce jí předcházel strach z nedostatku potravin, následovaly transfery dotačních prostředků, které spokojeně bobtnaly a bobtnaly. Mít pole je na starém kontinentě terno, neboť největším kusem evropských dotací jsou právě příděly na plochu.
Tuzemské državy tak atraktivní nejsou a konstatujeme to právě v okamžiku, kdy se blýská na lepší časy. Tlaky na zvýšení se totiž u nás do konečné ceny pozemků stále „nepromítají“ dost. Ptejme se proč. Především měli zástupci bývalých JZD příliš silný vliv na ministerstvo zemědělství, které dlouhá léta drželo v rukou klíče od uvolnění trhu s půdou.
Cena poroste
Ještě dnes například nejsou dokončené všechny restituční procesy a s minimálně desetiletým zpožděním se rozjela privatizace státní půdy. Také to rozhodně nebyla priorita ministrů Fencla, Palase a Zgarby, hlavních mluvčích „kolektivního“ hospodaření na cizí půdě.
Skutečná hodnota české půdy se jistě v dalších letech projeví a cena poroste, nejvíce v závislosti na průběhu pozemkových úprav, které si vyžadují - překvapivě - čas a peníze. V této situaci mají možnost samotní vlastníci. Jsou jich na dva miliony, a to už je dostatečná síla, aby se sdružili a jednotně vyjednávali o ceně pronájmu s českou Agrární komorou. Za nějaké to procento ze zvýšení by se toho někdo z nich mohl ujmout.
Jíří Fencl, E15