Mohl byste pro začátek představit vaši organizaci a popsat, čemu se věnujete? Kdo tvoří vaši členskou základnu a jakému typu výroby se vaši členové nejčastěji věnují?

Rakouská zemědělská komora je zastřešující organizací devíti regionálních zemědělských komor. Každý zemědělec a vlastník lesa v Rakousku je ze zákona členem některé z těchto regionálních komor. To umožňuje silné postavení při zastupování zájmů celého zemědělského a lesnického sektoru vůči ministerstvům, parlamentu nebo veřejným orgánům na regionální, národní i evropské úrovni.

Kromě zastupování zájmů členů se zemědělské komory také silně angažují v oblasti poradenství, vzdělávání a různých školení svých členů.

V Rakousku je přibližně 150 000 zemědělských a lesnických podniků. Rakouské zemědělství je z hlediska velikosti podniků poměrně malohospodářské,  průměrný podnik obhospodařuje asi 20 ha zemědělské půdy a asi 25 ha lesní půdy. Živočišná výroba (zejména produkce mléka a hovězího masa, vepřového masa, vajec a drůbeže) a rostlinná výroba (zejména obiloviny, ovoce a zelenina, víno) jsou z hlediska hodnoty produkce přibližně stejně důležité. 

Přestože jsme sousedé, zemědělský sektor se v Rakousku a České republice diametrálně odlišuje. Většinu farem v Rakousku tvoří farmy rodinné, často v horských či jinak znevýhodněných oblastech. Nemají v těchto místech rakouští sedláci problém s obživou?

Přibližně 75 % podniků se nachází v oblastech s přírodními omezeními – většinou na horách, kde převažují travní porosty, a proto má v těchto oblastech velký význam chov skotu (dojnic a krav bez tržní produkce mléka). Na míru šitý program na podporu těchto znevýhodněných oblastí byl vždy důležitou součástí rakouského Programu rozvoje venkova. Nabídku podpor pro zemědělce z druhého pilíře Společné zemědělské politiky (SZP) doplňuje více než dvacet praktických agroenvironmentálně-klimatických opatření a podpora investic.

Vzhledem k velikosti našich podniků se rakouské zemědělství již dlouho řídí strategií kvality. Naším cílem je vyrábět vysoce kvalitní produkty, které dají výraznou přidanou hodnotu výrobkům na trhu. Proto jsme vyvinuli značku kvality, takzvaný „AMA Gütesiegel“, která zaručuje spolehlivé informace o dohledatelném původu, vysoké kvalitě a nezávislých kontrolách. Tato značka kvality se těší vysoké důvěře našich spotřebitelů. Dalším příkladem je, že veškerá produkce mléka, vajec a drůbeže v Rakousku probíhá s využitím krmiv bez obsahu GMO.

Ekologické zemědělství představuje pro velkou část našich zemědělců (přibližně 25 000 zemědělských podniků, které obhospodařují zhruba 25 % zemědělské půdy) vstupní bod k posílení jejich zemědělských příjmů. Kromě toho zejména menší farmy často uplatňují různé další strategie, aby dosáhly slušného rodinného příjmu (např. hospodaření na částečný úvazek, přímý marketing, agroturistika atd.). Nicméně i rakouští zemědělci čelí mimořádně tvrdé konkurenci v důsledku vysoké koncentrace v odvětví maloobchodu. Tři největší maloobchodní prodejci v Rakousku mají více než 85% podíl na trhu.   

Jak jste již zmínil, rakouské rodinné farmy jsou často velmi multifunkční, s diverzifikovanou výrobou, mnohdy nabízejí služby například v agroturistice, prodej ze dvora apod. Jaký je v této oblasti přístup státu? Existují na podporu takových aktivit nějaké národní dotační programy?

Zemědělské komory nabízejí svým členům různé poradenské služby a školení, jejichž cílem je identifikovat možnosti a varianty, jak zvýšit přidanou hodnotu zemědělskému podnikání. Mnohé zemědělské školy začlenily do svých učebních osnov inovativní podnikatelské přístupy, a tím zvyšují povědomí o možnostech diverzifikace. A náš Program rozvoje venkova nabízí některá opatření, která mohou diverzifikaci podpořit, například podporu investic nebo režimy jakosti. 

Přibližně 1/3 rakouských rodinných farem se různým způsobem věnuje přímému marketingu. Obvykle zpracovávají svou primární produkci na potravinářské výrobky a prodávají je přímo ze dvora, prostřednictvím farmářských trhů, spolupráce s gastronomií a dokonce i internetových obchodů a potravinářských automatů. 

Rakousko má také nejvyšší podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy v Evropě. Čím je způsobeno, že jste na poli ekozemědělství evropským lídrem? Jak si vysvětlujete, že rakouští spotřebitelé ochotně kupují často dražší bioprodukty?

„Ekologické hnutí“ začalo v Rakousku již v 80. letech. Když Rakousko v roce 1995 vstoupilo do EU, zavedlo ministerstvo zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova poměrně atraktivní program podpory ekologického zemědělství, který měl tento přechod urychlit. Ve stejné době objevil ekologické výrobky pro odlišení na trhu také maloobchodní sektor a maloobchodníci vytvořili vlastní ekologické značky. Na ekologickou produkci se zaměřily také vzdělávací a poradenské služby. Tento „push-pull“ přístup (česky tzv. dvojčinný přístup) a podpora na politické úrovni se významně podílely na silném rozvoji ekologického sektoru v Rakousku. Zatímco zpočátku nebylo možné prodávat všechny bioprodukty za vysokou cenu, postupem času se to zlepšilo. Mezitím Rakousko čítá asi 25 000 ekologických zemědělců, kteří obhospodařují kolem 25 % zemědělské půdy. Produkce ekologického mléka a obilovin uspokojuje národní poptávku, proto dodáváme také na exportní trhy v Evropě.

Analýzy trhu ukazují, že v Rakousku existuje určitý segment spotřebitelů, který je bioproduktům nakloněný a statistiky ukazují, že poptávka stále roste. Pandemie covidu-19 byla zřejmě také připomínkou zdravé výživy, což vedlo k větší poptávce po regionálních a ekologických produktech. V supermarketech jsou zejména mléko, jogurty a vejce výrobky s vysokým podílem produktů s biocertifikací (asi 20 %), zatímco poptávka po mase a zpracovaných masných výrobcích zůstává spíše nízká (kvůli vyššímu cenovému rozdílu oproti konvenčním výrobkům). Udržitelný rozvoj odvětví ekologického zemědělství závisí na silné poptávce na trzích. Ekologičtí producenti musí za své produkty dostávat odpovídající cenu, aby pokryli vyšší výrobní náklady.

Co pro vás znamená současné ekologičtější směřování Evropy a jak se díváte na chystané změny v rámci „Zelené dohody pro Evropu“? Vidíte v nich pro rodinné farmy příležitost, nebo spíše hrozbu?

V zásadě souhlasím s tím, že je třeba se zabývat změnou klimatu a řešit problémy životního prostředí. K těmto cílům musí přispět všechna odvětví. Způsob, který navrhuje Evropská komise v podobě Zelené dohody a příslušných strategií (Farm to Fork - Strategie od zemědělce ke spotřebiteli a Strategie pro biodiverzitu), však není přesvědčivý. Po posouzení dopadů strategie Farm to Fork voláme již od jejího zveřejnění. Nedávná studie Společného výzkumného střediska (pozn. interní vědecký útvar Komise) a několik dalších studií v této oblasti naše pochybnosti potvrdily. Podle těchto zjištění by realizace redukčních cílů ve strategii Farm to Fork měla silný dopad na zemědělskou produkci v Evropě, což by se následně projevilo i v závažném dopadu na příjmy zemědělských podniků. Evropská komise musí brát tato varování z výzkumu a praxe vážně. Příjmy zemědělských podniků stále zůstávají hluboko pod průměrnými příjmy a v posledních letech nevykazují výrazné zlepšení. Jakékoli další zhoršení příjmové situace by bylo pro toto odvětví zničující.

K dosažení pokroku směrem k udržitelnosti existuje více a lepších řešení než pouhé snižování vstupů a vyřazování půdy z produkce. Je třeba se více zaměřit na udržitelné a účinné výrobní metody a regionální aspekty. Moderní výrobní a chovatelské metody nebo digitalizace a regionální výrobní cykly nabízejí do budoucna velké příležitosti. 

S čím se v této době vaši zemědělci nejvíce potýkají? Jakým způsobem je ovlivnila koronavirová krize?

Současný prudký nárůst nákladů na zemědělské vstupy vyvolává mezi zemědělci velké obavy. Ceny dusíkatých hnojiv se od loňského roku téměř ztrojnásobily. Výrazně vyšší ceny krmiv, energií, stavebního materiálu, strojů a dalších provozních prostředků zemědělce značně zatěžují, protože se ukazuje, že je obtížné promítnout tyto vyšší náklady do vyšších výrobních cen. Chovatelé prasat čelí obtížné situaci v důsledku dopadu afrického moru prasat na evropský trh a zároveň existuje silný tlak nevládních organizací na zlepšení standardů welfare zvířat v chovu prasat.

Začátek pandemie byl pro zemědělský sektor poměrně náročný. Navzdory obtížné situaci se však podařilo po celou dobu pandemie udržet dodávky vysoce kvalitních potravin. Cestovní ruch je pro rakouské hospodářství velmi důležitý. Absence zahraničních hostů a uzavření hotelů a restaurací vedly k vážnému narušení trhu, zejména pokud jde o hovězí maso.  Obecně řečeno, dodavatelé sektoru HORECA (pozn. segment hotelnictví a různých druhů gastronomických provozů) museli najít nové odbytové kanály. Tuto obtížnou situaci na trhu pomohla překonat podpůrná opatření vlády. Kromě toho jsme zaznamenali i pozitivní vývoj: pandemie zřejmě některým spotřebitelům připomněla hodnotu potravin. Během pandemie se zvýšila poptávka po bioproduktech a po produktech z farem.

Máte povědomí o obecné situaci v oblasti zemědělství v České republice?

Rozdíly ve struktuře zemědělství mezi Rakouskem a Českou republikou se zdají být obrovské. Obrovské rozdíly jsou však i v rámci českého zemědělství, které se vyznačuje několika málo velkými zemědělskými podniky obhospodařujícími většinu půdy a mnoha menšími rodinnými farmami, které hospodaří na menší části zemědělské půdy České republiky. Vyvážit tyto rozdílné zájmy v rámci zemědělského sektoru musí být poměrně náročné. V každém případě si však vždy velmi rádi vyměníme zkušenosti o problémech a možných řešeních s našimi sousedy.

Josef Moosbrugger

Josef Moosbrugger je od roku 2018 prezidentem Rakouské zemědělské komory. Již od roku 1999 působí jako prezident regionální zemědělské komory ve Vorarlbersku. Společně se svou rodinou provozuje farmu se smíšenou produkcíchov dojnic, pěstování plodin na orné půdě a lesní hospodářství), nedaleko města Dornbirn na samém západě Rakouska.

 Základní informace o rakouském zemědělství

• Z celkové rozlohy Rakouska (83 879 km²) připadá na zemědělskou půdu 32 %, zatímco lesy pokrývají 44 %.
• Celkový počet obyvatel je 8,6 milionu – z toho 66 % žije na venkově.
• Zemědělský sektor je charakterizován malými a středními farmami, přičemž převážná většina zemědělských podniků se nachází v horských oblastech nebo čelí jinému znevýhodnění. Průměrná velikost farmy byla v r. 2014 kolem 22 ha.
• Počet hospodařících subjektů byl v r. 2016 celkem 132 500 farem, převážnou většinu z nich lze označit za rodinné farmy, které tak tvoří základ zemědělské produkce.
• Rakousko má ze všech evropských zemí nejvyšší podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy (v r. 2019; 25,3 %), většina ekologické produkce je soustředěna do horských oblastí, kde převažují trvalé travní porosty.

Rozhovor vyšel v časopise Selská revue (č. 7/2021), který je 7x ročně distribuován prostřednictvím České pošty členům ASZ ČR.