Brusel dává za pravdu ekologům. Budoucnost zemědělství v Česku je podle EU málo zelená

Hospodářské noviny (HN.cz)
Sdílejte článek
Brusel dává za pravdu ekologům. Budoucnost zemědělství v Česku je podle EU málo zelená

Celkem šedesát stránek dotazů a připomínek zaslala Evropská komise české straně k jejímu návrhu zemědělského plánu. Na jeho základě se má mezi domácí farmáře rozdělit během příštích pěti let 140 miliard korun z EU. Nejasnosti se podle reakce Bruselu týkají především oblasti ochrany přírody, podpory ekologického zemědělství nebo opatření na zmírnění dopadů klimatické změny.

Návrh takzvaného strategického plánu Společné zemědělské politiky  připravený ministerstvem zemědělství za vlády Andreje Babiše (ANO) kritizovaly již dříve ekologické organizace i Asociace soukromého zemědělství zastupující spíše menší farmáře. S jeho podobou jsou naopak spokojené Agrární komora nebo Zemědělský svaz, jejichž členy jsou i nejvlivnější zemědělci v zemi. 

Připomínky komise ovšem česká strana musí zohlednit a řadu navrhovaných opatření upravit. Změnu současného návrhu potvrdil také nominant na post ministra zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který by se kvůli nákaze covidem měl úřadu ujmout až začátkem ledna.

Podle komise český návrh z letošního října nezohledňuje strategie, kam spadá například povinný podíl ekologického hospodaření nebo redukce objemu používaných pesticidů či hnojiv. „Postoj komise k současné podobě dokumentu lze obecně vyjádřit tak, že dokument je málo zelený, příliš produkčně zaměřen a nedostatečně podporuje principy takzvaného evropského modelu zemědělství, který je založen na rodinných farmách,“ uvedl agrární analytik Petr Havel.

Na nedostatečnou ochranu přírody upozorňují také ekologové. Podle nich návrh rozdělení dotací nezastaví klesající počty hmyzu či polních ptáků, neochrání půdu před erozí a nezabrání znečištění vod pesticidy. Zdůrazňují, že je potřeba obnova krajinných prvků, jako jsou meze či mokřady, a posílení pestrosti krajiny. „Lze toho dosáhnout třeba změnou velikosti polí s jednou plodinou ze současných třiceti hektarů na dvacet. Dále je žádoucí, aby byly jednotlivé plodiny od sebe odděleny neprodukčním pásem,“ poznamenal Martin Střelec z Hnutí Duha.

Ekologové rovněž naráží na fakt, že návrh strategického plánu připravovala vláda v čele s Babišem, a na to, že společnost Agrofert z jeho svěřenského fondu je významným příjemcem dotací. 

Nastavení finančních toků komise nekomentuje, změnit je ale může nová vláda. Koalice Spolu se ve svém programu vyslovila pro zastropování dotací, přičemž je právě na členských státech EU, zda toto opatření zavedou. Tyto limity podporuje i Asociace soukromého zemědělství. „Se zastropováním velmi souvisí potřeba zavést sledování majetkové propojenosti farem, protože dnes dochází k účelovému fungování na samostatná identifikační čísla, která mají plné nároky na dotace, ale jejich majitelem je stejný vlastník,“ sdělil předseda asociace Jaroslav Šebek.

Agrární komora i Zemědělský svaz ovšem zastropování považují za diskriminační. Podle těchto organizací by hrozilo poškození drobných vlastníků, kteří se sdružili do družstev nebo akciových společností. V Česku se to týká zhruba 150 tisíc majitelů, kteří spoluvlastní nějaké podniky.

Jaké změny nastupující vláda udělá, zatím není jasné. Česko musí finální verzi strategického plánu odeslat na přelomu roku s tím, že některá doplnění zašle v průběhu ledna. Času tedy moc nezbývá a zástupci Agrární komory i Zemědělského svazu varují před zbrklostí. Zdůrazňují, že na současné verzi se pracovalo více než rok a je výsledkem kompromisu názorů odborné i laické veřejnosti. „V současné podobě dává základ pro udržení konkurenceschopnosti českého zemědělství,“ míní Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu.

Asociace soukromého zemědělství ale nynější verzi ostře kritizuje. Tvrdí, že všichni zemědělci dostanou místo původních 6400 korun na hektar v přímých platbách o tisícovku méně. Důvodem je převod peněz z prvního pilíře, což jsou přímé platby, do druhého pilíře, kam spadá podpora rozvoje venkova, a v něm do sektorů, které ovládají agroholdingy. Ty z toho nakonec budou podle asociace profitovat.

Menší podniky by ale měly být zvýhodněné takzvanou redistributivní platbou na první hektary. To znamená, že k základní dotaci pro každého zemědělce bez ohledu na počet hektarů získají farmáři peníze navíc, a to na prvních 150 hektarů. Platba na první hektary bude podle návrhu tvořit 10 procent z přímých plateb. Podle asociace je ovšem třeba zavést maximální redistributivní platbu, která činí 30 procent. To ještě o něco víc zvýhodní malé podniky před velkými.

Klára Vašíčková

Přečteno: 695x