Hory u střediska alpského lyžování Jen-čching, ležícího asi 50 kilometrů od Pekingu, jsou známé tím, že v nich jsou srážky málo četné. I v zimě bývají tyto hory spíše hnědé než bílé.
Mezinárodní olympijský výbor už ve své zprávě z roku 2015 uvedl, že střediska Čang-ťia-kchou, kde proběhnou závody snowboardistů, a Jen-čching „mají minimální roční sněhové srážky a během her by měly být zcela závislé na umělém sněhu“. Loni tam mezi lednem a březnem spadly jen dva centimetry sněhu, ukazuje web World Weather Online.
„Tyto hory nemají skoro žádný přirozený sníh,“ uvedla geografka Carmen de Jongová ze Štrasburské univerzity. „Může to být ta nejméně udržitelná zimní olympiáda,“ upozornila.
Ekolog Wang Si z Čínské akademie věd navíc uvedl, že část olympijského areálu zasahuje do přírodní rezervace Sungs-chan. Jeho sdělení bylo později smazáno a místní starosta uvedl, že do rezervace areál nezasahuje, protože její hranice vedou jinudy, než uváděl Wang Si.
Neekologické zasněžování
Především však výroba umělého sněhu vyžaduje velké množství energie a taky vody, odhaduje se, že půjde o 1 854 850 hektolitrů. Voda se čerpá z nádrže v Čan-ťia-kchou, z níž se zásobuje i Peking. Podle čínských zdrojů má jít ani ne o procento vody, kterou spotřebovává město, jenomže i v Pekingu na obyvatele připadá ročně 185 kubíků na osobu, což je pětina standardu OSN.
Místním rolníkům už bylo zapovězeno používat vodu k zavlažování. Stěžují si, že kvůli tomu přišli o úrodu. Dostali sice kompenzace, ale ty jim podle jejich slov nestačily.
V oblasti byly vykopány zavlažovací kanály, které přivádějí potřebnou vodu k sněhovým dělům. Sníh vyrábí asi 300 velkých děl, v nichž se mísí voda se stlačeným vzduchem. Tím se pokrývají budoucí sjezdovky. Další haldy umělého sněhu rozvážejí speciální vozidla, která vytvářejí sněhové vlny, aby trať nebyla rovná.
„Největší výzvou pro nás je udržet jednotnou kvalitu sněhu,“ uvedl tajemník Národního střediska alpského lyžování v Jen-čchingu Li Sin. Podle něj odchylky při výrobě umělého sněhu „mohou způsobit, že sníh na některých místech je příliš tvrdý a jinde příliš měkký, což by mohlo být nebezpečné pro sportovce”.
Čínští organizátoři kritiku, že hry jsou neekologické, odmítají. Tvrdí, že se při nich bude spotřebovávat jen energie z obnovitelných zdrojů. V oblasti byla postavena nová ekologická elektrárna a voda se podle nich vrátí do rezervoárů. Sama Čína však vyrábí dvě třetiny elektrické energie z uhlí a trvale řeší nedostatek vody a zaměřuje se kvůli tomu na ovlivňování počasí.
V Číně chtějí poroučet větru dešti
Už v roce 2017 bylo rozhodnuto, že se rozšíří a modernizuje park letadel rozprašujících jodid stříbrný a vybuduje se 897 odpalovacích ramp pro rakety, které ho budou vynášet do atmosféry, aby se zajistily srážky pro 960 000 kilometrů čtverečných území. Do roku 2027 se plán rozšíří až na 8,5 milionu kilometrů čtverečných a voda by se měla získávat z hranic troposféry.
Nadále se zvažuje plán propojit v Tibetu horní toky řeky Jang-c’-ťiang a Žluté řeky, aby druhá měla více vody. Propojeny jsou už od dob staré Číny, kdy Velký kanál přiváděl vodu a napojoval Peking na říční systém. V roce 2014 byla otevřena další spojnice na východě země.
Autor: Alex Švamberk