Vedení AK posílá demonstrovat své členy proti jejich vlastním zájmům, koalice riskuje důvěru sedláků

Jaroslav ŠebekJaroslav Šebek
Sdílejte článek
Vedení AK posílá demonstrovat své členy proti jejich vlastním zájmům, koalice riskuje důvěru sedláků

Hned první týden tohoto roku vedení Agrární komory a Zemědělského svazu pohrozila demonstrací a dokonce i jakousi žalobou ve snaze donutit novou koaliční vládu, aby se neodvážila dělat jakékoli změny ve Strategickém plánu pro zemědělství, který bude základem zemědělské politiky v naší zemi pro dalších pět let. Účast na ohlášené demonstraci je přitom z hlediska budoucí ekonomické životaschopnosti malého, středního a dokonce i většího zemědělce až do zhruba dvou tisíc hektarů zcela nesmyslná. Zemědělec, který na ni přijde, se stane pouze nástrojem miliardových dotačních zájmů agrobaronů - bude na ní totiž nevědomky bojovat proti svým ekonomickým zájmům, protože na podporách pro svůj typ zemědělského podnikání podle současného plánu získá naopak méně.

Asociace soukromého zemědělství ČR zastupující početně významnou a pestrou skladbu zemědělců všech skupin – zejména menších ale i středních zemědělců převážně z rodinných farem s výměrami až do cca 1200 ha, se této akce rozhodně nezúčastní. Je totiž zřejmé, že čeští sedláci nechtějí podporovat prodlužování a navíc další podporování agrobyznysového systému nejenom bývalého premiéra Babiše, což je totiž právě hlavním zájmem plánované demonstrace. 

Výhrůžky nátlakovými akcemi bohužel patří do již dávno zavedeného schématu nevybíravého prosazování zájmů úzkých skupin velkých a mocných agrobyznysmenů, které probíhají vždy ve lži o zastupování všech zemědělců. Vedení těchto dvou organizací pravidelně vyhrožují, jakmile se má cokoli v socialistickém modelu českého velkozemědělství strukturálně změnit, a neváhají drze zastrašovat veřejnost i politiky manipulativními polopravdami jednak o své velikosti a jednak o fatálních dopadech na dostupnost potravin, které navrhované změny mají mít.

Vlastní národohospodářskou koncepci, která by dokázala nasměrovat tento sektor funkčním a udržitelným směrem a dát nějakou naději všem zemědělským podnikatelům, však nemají a jen dál obhajují model, který se již dávno obsahově vyčerpal a prostřednictvím jehož se nezadržitelně ztrácí vliv české populace na to, co se bude na českých polích odehrávat a kde vůbec vyrobená zemědělská produkce skončí. Jedním z příkladů jsou obrovské holdingy v cizích rukou a kvůli nim i neustálé snižování soběstačnosti navzdory každoročnímu stále masivnějšímu pumpování veřejných prostředků pro stále menší okruh těchto největších hráčů.

Účelová politika současného i předchozího vedení těchto dvou organizací (nikoli přímo členské základny!) je tedy dlouhodobě nejvíce odpovědná za tristní stav českého zkolektivizovaného zemědělství a za většinu negativních trendů, které přímo ohrožují potravinou bezpečnost, snižují konkurenceschopnost a jen nahrávají dalšímu skupování zemědělských podniků včetně jejich negativních dopadů do životního prostředí a k dalším ztrátám na množství ekonomických příležitostí na českém venkově. Tato nátlaková akce tedy jen znovu vychází z metod kovaných bolševiků, kteří po dlouhá léta řídili obě tyto organizace a kteří je ve skutečnosti i nadále ovládají.

Nejen proto by jim středopravicová vláda neměla podléhat. Jde totiž mimo jiné o zkoušku pevnosti nové koalice a zkoušku odvahy k plnění jejího koaličního programu. Pokud nová koalice přistoupí na tento způsob jednání a manipulace, a odešle do Bruselu variantu Strategického plánu, který vychytrale nachystalo ministerstvo zemědělství pod vedením ministra Tomana, tak si sama znemožní provádět jakékoli zásadní kroky v českém zemědělství na dalších pět let a nesplní svůj program. Především se ale již na samém počátku svého vládnutí sama natrvalo znemožní před selskou veřejností, která jí dala svou voličskou důvěru. Vláda, která by ale v prvním měsíci svého fungování ustoupila ze svých cílů ve svém právě zveřejněném vládním prohlášení, by si totiž žádný přirozený respekt nezasloužila, a po zbytek volebního období by velmi pravděpodobně zůstala bez aktivní podpory sedláků. Ačkoli by toto vše mělo být zástupcům nové koalice zcela zřejmé, objevují se signály, že slíbené úpravy Ministerstvem zemědělství budou mít jen kosmetický charakter.

Přesto všechno, či spíše právě proto, se ještě jednou obrátíme dopisem na předsedu vlády, na nového ministra zemědělství a na celou vládní koalici včetně všech poslanců a senátorů, aby situaci dobře zvážili a prokázali, že skutečně a nikoli formálně chtějí udělat změnu a nepodlehli výhrůžkám od úzké skupiny zlobovaných agrárních bossů. S ohledem na jasná fakta a čísla, které jsme na našich jednáních v uplynulých týdnech s koaličními politiky předkládali, proto znovu opakuji, že změny v zemědělské dotační politice jsou po 30 letech od revoluce prostě nevyhnutelné, jinak nepůjde efektivně zastavit vážné problémy, které celý sektor již dnes významně sužují. Konkrétní návrhy změn připomínáme zde: Požadavky na změnu Strategického plánu_ASZ.pdf Jasné výpočty dotací dle našich návrhů uvádíme zde: Skrytá zákeřnost v současném návrhu Strategického plánu - výpočty.pdf

Asociace soukromého zemědělství ČR a zřejmě i další selská veřejnost zatím stále ještě věří, že ministr zemědělství splní koaliční sliby. Námi předkládané změny přitom ve výsledku pouze částečně dorovnají dosud opomíjené podpory pro menší zemědělce proti největším agroholdingům s velikostí v desítkách tisíc hektarů, které mají v celkovém přepočtu až o 20 % vyšší dotace, a také se nepřímo finančně významně podpoří produkce prakticky všech citlivých komodit, jak vše vyplývá i z oficiálních statistik FADN a předložených predikcí vývoje Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Podporovat tyto změny je navíc v zájmu naprosto převažující části klasických zemědělců všech podnikatelských forem a o velikostech podniků až do 1,5 tisíce, respektive až 2 tisíc hektarů.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, dne 9. 1. 2022

Přečteno: 1 090x